Válka na Ukrajině dál běží na plné obrátky a ruští okupanti hlásí další postup, který potvrzují geolokační záběry. Agresor postoupil jak ve Vovčansku, tak u Časiv Jaru, i v okolí Avdijivky. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruští vojáci postoupili i na linii Svatove–Kremina, ale washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil na kritická vyjádření ruských proválečných blogerů, podle kterých bylo toto oznámení předčasné.

„Geolokalizované záběry zveřejněné 18. května naznačují, že ruské síly nedávno postoupily během mechanizovaných útoků 17. a 18. května v jižní části Kanal Microraion (nejvýchodnější části Časiv Jaru). Geolokované záběry zveřejněné 19. května naznačují, že ruské síly nedávno postupovaly v jižní Kliščivce (JV od Časiv Jaru). Ruští milblogerové tvrdili, že ruské síly zcela zabraly Kliščivku, ačkoli ISW nezaznamenala vizuální důkaz tohoto tvrzení,“ napsal ISW.

Vedle toho prý Rusové postoupili na západ od města Doněck. Geolokalizovaný záznam zveřejněný 20. května naznačuje, že ruské síly postupovaly jihovýchodně od Krasnohorivky (západně od města Doněck).

ISW předpokládá, že k dalšímu útoku může dojít u města Sumy. Podle institutu jde o snahu fixovat co největší množství ukrajinských sil v konkrétních bodech, aby oslabily jiné úseky. V Kurské oblasti prý čeká připraveno 9 až 10 tisíc mužů.

Britský týdeník The Economist upozornil, že Rusové při své květnové ofenzivě chtěli alespoň částečně obklíčit Charkov, což se jim zatím nepodařilo.

„Deset dní po začátku 10. května ruské ofenzivy v Charkovské provincii se tempo postupu zpomalilo. Ukrajina zatím drží Rusy zhruba v polovině Vovčansku – města vzdáleného pouhých 5 km od hranic, které se nyní mění v popel – a na pozicích zhruba 9 km uvnitř Ukrajiny dále na západ, poblíž Lyptsi. S odhadem připravených 48 000 vojáků Rusko nemá síly na velký útok na město Charkov, druhé největší na Ukrajině. Místní vojenští vůdci ale trvají na tom, že situace zůstává nejistá a mohla by se rychle změnit. Ruské kolony byly zastaveny až poté, co bylo několik zkušených brigád přemístěno do oblasti,“ napsal The Economist.

Ale z ukrajinského pohledu je tu jeden problém. Když Rusové přestřihávali hraniční plot, měli vstoupit přímo do minového pole. Jenže se ukázalo, že tam, kde mělo být, žádné minové pole nebylo. A Rusové první úsek útoku zvládli hladce, jako když nůž projíždí máslem.

„Rusové se s touto operací zprvu vypořádali rychle, když prošli územím, kde měla být připravena minová pole a seriózní ženijní opevnění, ale nebyly tam,“ napsal The Economist.

Server Kyiv Independent napsal, že Ukrajinci momentálně kontrolují asi 60 procent Vovčansku a těžké boje pokračují. „Nepřítel se neustále snaží, zejména uvnitř Vovčansku, vytlačit ukrajinské ozbrojené síly z města,“ citoval server jednoho z obránců. Velení armády se snaží občany uklidnit. „Situace je pod kontrolou. Naše jednotky navíc přijaly opatření k posílení obranných linií a pozic v určených oblastech,“ uvedl generální štáb.

Ukrajinští představitelé město popisují jako téměř zničené a Rusko stále útočí na Vovčansk a další sousední osady a způsobuje civilní oběti. Ruské síly prý také zajaly desítky civilistů ve městě a používají je jako lidské štíty. O několika takových případech informovaly ukrajinské bezpečnostní složky.

Americký ministr obrany Lloyd Austin znovu zopakoval, že Američané dál odmítají Ukrajincům povolit využití amerických zbraní na původním území Ruské federace. Zdůraznil, že USA očekávají, že Ukrajina bude „i nadále používat zbraně, které (USA) poskytly na cíle uvnitř Ukrajiny“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil agentuře Reuters, že Ukrajině hrozí úplné přerušení vojenské pomoci, pokud použije západní zbraně na ruském území. Zdůraznil také, že osobně hodlá dodržet slovo, které dal.

Naproti tomu předseda zahraničního výboru Francouzského národního shromáždění Jean-Louis Bourlanges 19. května prohlásil, že Francie by měla povolit ukrajinským silám používat zbraně dodané Francouzi k úderům na vojenské cíle v Rusku a poznamenal, že „právo na sebeobranu vylučuje právo na ochranu“.

Jisté náznaky bylo možné zaznamenat i z Estonska.

„Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že některé blíže nespecifikované země, pravděpodobně členské státy NATO, již vyslaly personál k výcviku ukrajinských vojáků ‚na zemi‘. Kallasová 19. května pro Financial Times (FT) uvedla, že některé země předpokládaly riziko vyslání personálu na výcvik ukrajinských vojáků ‚v rizikové zóně‘ během války a uvedla, že státy NATO by se neměly obávat rizika eskalace takového nasazení. Kallasové prohlášení je posledním ze série komentářů mezi vysokými estonskými úředníky o tom, zda Estonsko plánuje vyslat vlastní personál, aby vykonával nebojové podpůrné role v hlubokých týlových oblastech na Ukrajině,“ napsal ISW.

Mezitím ruský prezident Vladimir Putin odvolal 20. května náměstka ruského ministra obrany generálplukovníka Jurije Sadovenka a nahradil ho bývalým náměstkem ekonomického ministra a současným auditorem účetní komory Rady federace Olegem Saveljevem.

„Zasvěcený zdroj dodal, že někteří další náměstci ruského ministra obrany, kteří úzce spolupracovali s bývalým ministrem obrany Sergejem Šojguem, mohou brzy rezignovat. Ruští blogeři poznamenali, že Saveljevovo jmenování je v souladu se snahou Kremlu zlepšit válečnou ekonomiku, vzhledem k tomu, že Saveljev má rozsáhlé ekonomické zázemí a zkušenosti s dohledem nad audity obrany, národní bezpečnosti a vymáhání práva,“ uvedl ISW.

Putin také 20. května odvolal prezidentskou poradkyni Alexandru Levickou, ale důvod odvolání Levické je nejasný.

Ve stejné době i z ukrajinské strany zaznívá, že si obránci jsou vědomí toho, že každá válka nakonec končí jednáními u kulatých stolů. Ukrajina „jasně chápe“, že ruská válka v plném rozsahu skončí jednáním, řekl tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Lytvynenko 20. května v projevu k účastníkům Fóra pro region Baltského moře.

„Toto je skutečná diplomatická cesta, která má všechny šance přispět ke spravedlivému míru. Nepotřebujeme ale dvouleté příměří, potřebujeme udržitelný mír po desetiletí, který by umožnil rozvoj Ukrajiny. A to je otázka bezpečnostních záruk,“ dodal.