V poslední době se v rámci kampaně stran a hnutí skloňuje ekonomický pojem inflace, jehož významným projevem je zdražování. Řada politiků vidí jasného viníka – premiéra Andreje Babiše. Další, kdo inflaci Babišovi nepřipisují, zase tvrdí, že z ní profituje.

„Srpnová inflace je na 4,1%. Zásadní informací je, že se na tom podílejí téměř všechny oddíly spotřebního koše. Zdražuje se zkrátka všechno a peníze ztrácejí svoji hodnotu. Za posledních třináct let se nikdy nezdražovalo takovým tempem, jako za Babiše,“ uvádí kupříkladu Babišův úhlavní kritik Miroslav Kalousek.

Jeho nástupce v Poslanecké sněmovně, místopředseda TOP 09 Jan Jakob, pak spojoval inflaci a dluh firmy Agrofert. „Obyčejným lidem inflace ztíží život, naopak výhodná je pro velké dlužníky. Víte, že Babišův Agrofert dluží bankám 33,8 miliard Kč?“

Srpnová inflace je na 4,1%. Zásadní informací je, že se na tom podílejí téměř všechny oddíly spotřebního koše. Zdražuje se zkrátka všechno a peníze ztrácejí svoji hodnotu. Za posledních třináct let se nikdy nezdražovalo takovým tempem, jako za Babiše. https://t.co/mAIS0Gh9a8

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) September 10, 2021

Obyčejným lidem inflace ztíží život, naopak výhodná je pro velké dlužníky. Víte, že Babišův Agrofert dluží bankám 33,8 miliard Kč? pic.twitter.com/p4GH8H76tk

— Jan Jakob (@Jan_Jakob) September 13, 2021

Zdražování řešili i šéfové koalice Pirátů a STANu Ivan Bartoš a Vít Rakušan v nedávném videu. Bartoš zmínil argumenty, že k inflaci dochází všude a je za ní nárůst ceny ropy a surovin nebo postup centrální banky. Ovšem dle Bartoše inflace nezrychluje všude stejně. „Kdyby tenhle stát řídil někdo, kdo umí trochu plánovat, nemuseli bychom být v téhle šlamastyce,“ tvrdil na videu. A oháněl se názory Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, dle které k inflaci přispěla i vláda „nehospodárným hospodařením“. Dle Bartoše je tak potřeba vláda, která nebude rozhazovat, ale „skutečně plánovat“ a umožní centrální bance se připravit na to, co přijde.

Z těch, kdo Babišovi připisují vyšší míru inflace si ovšem tropí žerty ekonom Lukáš Kovanda. A to kvůli článku deníku New York Times, podle kterého se inflace zvedá ve většině vyspělých ekonomik. „Tak už i New York Times se zapojil do Babišovy kampaně. Inflace se dle nich zvedá od Sydney po Frisco a je to navíc příznak příznivého vývoje!

Ještě že v Česku se místní twitteroví znalci chrabře nenechávají opít koblihou: za inflaci, jež je horší než sama pandemie, může Babiš,“ směje se ekonom.

Tak už i New York Times se zapojily do Babišovy kampaně. Inflace se dle nich zvedá od Sydney po Frisco a je to navíc příznak příznivého vývoje!
Ještě že v Česku se místní twitteroví znalci chrabře nenechávají opít koblihou: za inflaci, jež je horší než sama pandemie, může Babiš. pic.twitter.com/GBzYT7Ium1

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 18, 2021

A z Německa také přicházejí zprávy, které dokazují, že inflace zdaleka není jen český fenomén. Index cen výrobců, tedy index cen průmyslových, zemědělských výrobců, stavebních prací apod. totiž dle německého ekonoma Holgera Zschaepitze poskočil v srpnu o celých dvanáct procent oproti minulému roku. Což je největší nárůst od roku 1974. Stojí za ním hlavně nárůst ceny energií a meziproduktů. Jak ovšem Zschaepitz také varuje, i ceny spotřebitelských produktů (tedy toho, co si běžní lidé kupují v obchodech) stále rostou.

Good Morning from #Germany where price pressure keeps rising. German producer prices (PPI) jumped 12% YoY in August, most since 1974, mainly driven by energy & intermediate product prices. BUT prices of consumer goods are also increasingly on the rise. pic.twitter.com/sOwhQ70UQc

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) September 20, 2021