Jak to dopadne s koronavirem? Dle článku amerického serveru Stat, zabývajícího se lékařstvím, je možnost, že se ho podaří vymýtit, mizivá. Zvláště proto, že se virus šíří mezi lidmi, přenášejí ho i ti, kdo nemají symptomy, už se dostal na 4 kontinenty a šíří se rychleji než SARS. Je prý možné, že karanténa a zákaz cestování zabrání šíření a s mikrobem bude konec, jako se to stalo právě u SARS.

Ale dle expertů je tento scénář čím dál nepravděpodobnější. Jak vyplývá z jednoho článku Hongkongské univerzity, virus by se mohl rozšířit do světových měst tím, že do nich virus přenesou ti, kdo ještě nevykazují symptomy nemoci. Tudíž je načase se ptát, jak bude taková „pandemie“ vypadat.

Možnosti jsou prý dvě. Koronavirus 2019-nCoV by se mohl zařadit ke čtyřem dalším koronavirům, které už lidstvo sužují, ale kterým se nevěnuje velká pozornost. Dva z nich byly objeveny v šedesátých letech, další dva po vypuknutí infekce SARS. Jedná se také o viry přítomné ve zvířatech, které se rozšířily i na člověka, ovšem není jasné, zda vyvolaly epidemii, protože k tomu došlo ještě předtím, než obor virologie vznikl. Dohromady jsou prý zodpovědné za jednu čtvrtinu případů běžné rýmy. Občas ale mohou způsobit i zápal plic nebo smrt, ovšem tak vzácně, že data vědců o šíření nejsou přesná. Příznaky jsou prý podobné sezónní chřipce. Dobrá zpráva je, že pokud se virus rozšíří, tak bude motivovat farmaceutické společnosti k vývoji vakcíny. Ale pátý koronavirus by prý přispěl k počtu úmrtí na dýchací potíže.

Druhá možnost je, že se 2019-nCoV bude vracet stejně jako chřipka, tedy hlavně v zimě. Viry totiž špatně snášejí teplo a vlhko, takže s příchodem léta by se počet nakažení mohl snížit až skoro k nule. Ale to neznamená, že virus je pryč.

Špatná zpráva je, že zatím je úmrtnost na koronavirus okolo 2 %, nicméně, zde se dle článku rozhodně jedná o příliš vysoké číslo, protože nakažení s mírným průběhem nemoci se do statistik ani nezapočítávají. Ale i 2 % jsou méně než zmíněný SARS, u kterého byla úmrtnost 10 %, či MERS, kde činila 37 %. Nicméně, obyčejná chřipka zabíjí údajně méně než jedno promile nakažených, i když se v USA stále jedná o desítky tisíc lidí. Sto let stará „španělská chřipka“ měla dle článku úmrtnost 2,5 %.