Tvrdší migrační politiku postupně přijímá řada evropských států včetně Švédska, Rakouska nebo Německa. Koalice CDU/CSU, v jejímž čele dříve stála kancléřka Angela Merkelová, se na svém posledním sjezdu ostře vymezila proti nelegální migraci. „Naše země je ve vážné situaci. Ekonomika upadá, demokracie je v ohrožení, pověst Německa v zahraničí klesá,“ upozornil bavorský premiér Markus Söder s dodatkem, že se už lidé v Německu „ve svém sousedství necítí jako doma“ a místo „kapitulace“ je třeba začít s deportacemi i do Sýrie a Afghánistánu. Právě CDU/CSU má podle průzkumů největší šanci na vítězství v parlamentních volbách v roce 2025. Ještě tvrdší azylovou politiku pak navrhuje stále rostoucí pravicová strana AfD.
Přísnější imigrační politiku prosazuje také lídr nejsilnější nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders. „Naše nizozemská vláda chce opustit imigrační a azylovou politiku EU a připravuje nouzové zákony!“ uvedl Wilders, který chce vyhlášením „azylové krize“ obejít parlament a zarazit příchod imigrantů do Nizozemí bez rozhodnutí parlamentu.
Vede Kateřina Konečná KSČM správným směrem?Anketa
Všem svým kritikům vzkázal, že když může Německo uzavírat hranice a zavádět přísné kontroly, tak může obdobná opatření přijímat i nizozemská vláda. A pokud by někomu nestačil německý příklad, může se podle Wilderse podívat do Maďarska, které chrání své hranice, případně do Švédska, které zpřísňuje svou imigrační politiku, ale třeba i do Itálie, která také imigraci omezuje a dohodla se s Albánií o zřízení táborů pro žadatele o azyl mimo italské území.
Tyto italské tábory na území Albánie budou podle italského ministra vnitra Mattea Piantedosiho otevřeny příští týden. Zařízení v Gjader má 880 lůžek, druhé středisko v Šen-ťinu, které pojme přibližně 200 osob, bude provádět identifikační a registrační postupy, aby se odlehčilo italským přijímacím střediskům.
„Čekáme, že začne příští týden, i když doufáme, že to nebude nutné, to znamená, že tam nebudeme muset převádět lidi. Vše závisí na tom, co se stane ve Středozemním moři,“ řekl Piantedosi v sobotu, ale dodal, že vzhledem k pokračujícímu přílivu migrantů je „dost pravděpodobné“, že první osoby budou do albánských zařízení převezeny v nejbližších dnech.
Ministr zdůraznil, že albánská zařízení jsou srovnatelná se zařízeními v Itálii, a upřesnil, že se jedná o „lehká záchytná centra“, nikoliv o detenční zařízení. „Neexistuje zde žádný ostnatý drát, je zde poskytována pomoc a všichni mohou požádat o mezinárodní ochranu,“ dodal Piantedosi podle serveru Euractiv.com.
V listopadu se pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová a albánský premiér Edi Rama dohodli na zřízení italských středisek pro zpracování migrantů v Albánii. Dohoda, zpočátku na pět let s možností prodloužení o dalších pět let, umožňuje Itálii převádět migranty zachráněné italskými loděmi, ale nikoliv mezinárodními nevládními organizacemi, přímo do dvou nově vybudovaných středisek v Albánii.
V uzavřených centrech zůstanou po dobu vyřizování jejich žádostí, a až bude rozhodnuto, budou přemístěni buď do Itálie, domů, nebo do třetí země. Místo zůstává pod italskou jurisdikcí a bude vnitřně střeženo italskými orgány.
A s dalšími opatřeními přichází také Francie. Francouzská vláda připravuje pro rok 2025 nový imigrační zákon, který prodlouží dobu, po kterou mohou být „nebezpeční“ migranti drženi ve správní vazbě.
Poslední imigrační zákon, který vstoupil v platnost v lednu 2024, byl předmětem bouřlivých diskusí. Strana prezidenta Emmanuela Macrona, která měla v té době relativní většinu, zákon prosadila díky tiché podpoře pravicového Národního shromáždění Marine le Penové, které se zdrželo hlasování.
„Pro rok 2025 však bude potřeba nový imigrační zákon,“ uvedla mluvčí vlády Maud Bregeonová podle serveru Euractiv.com. Nový pravicový premiér Michel Retailleau se od svého nástupu do funkce zasazuje o zpřísnění pravidel EU a revizi pravidel schengenského prostoru. Ve čtvrtek v Lucemburku dokonce vyzval své protějšky v EU, aby uspíšili vytvoření paktu o azylu a přistěhovalectví, který je v současnosti naplánován až na rok 2026.
Podle mluvčí vlády by nový text měl zohlednit Retailleaův návrh „usnadnit prodloužení doby zadržení nelegálních cizinců, kteří mají nebezpečný profil, v administrativních detenčních centrech“. Tím by se prodloužila doba zadržení z maximálně 90 dnů na 210 dnů.
Bregeonová rovněž varovala, že další vládní text by mohl obsahovat prvky, které Ústavní rada v posledním zákoně odsoudila – například zpřísnění pravidel slučování rodin, kdy mají uprchlíci snadnější vstup do země v případě, že už ve Francii mají příbuzné.
„Nebráníme se přemýšlet o dalších ustanoveních, která by mohla být v tomto zákoně navržena,“ dodala Bregeonová s tím, že vláda nebude usilovat o podporu Národního shromáždění. Le Penovci, kteří se minule zdrželi hlasování, již uvedli podmínku, že pouze vypracování nového imigračního zákona je přesvědčí, aby nevyvolávali hlasování o důvěře vlády.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že by evropské státy měly zavádět přísnější migrační politiku?
autor: Jakub Makarovič
