„Rok 2016 vejde do historie politických věd jako období, kdy voliči zásadně dělali přesně opačná rozhodnutí, než jim média, prezentující sama sebe jako hlas rozumu, napovídala. Ne, nemluvím teď ani o brexitu, ani o kandidatuře Donalda Trumpa na republikánského prezidenta USA. Mluvím o Kolumbii,“ zahájil svůj text Kmoníček. 

Následně podotýká, že teorie říká, že lidé jsou proti válkám, a navíc, když jejich zemi navštíví hospodářský růst a nabídne jim celkem ojedinělou příležitost dohonit vše, o co je konflikt ošidil, není o čem diskutovat. „Dojednáte mír, dáte ho k lidovému referendu a víte najisto předem, že nikdy nemůžete prohrát,“ zmiňuje onu teorii. Konflikt v Kolumbii, který trval desetiletí, měl skončit takto. 

„Vláda zorganizovala ceremoniál slavnostního podpisu dohody za přítomnosti světových médií. Prezident Juan Manuel Santos věděl, že má našlápnuto k Nobelově ceně za mír za letošní rok a mediální tlak bude podstatný faktor. A potom 2. října přišlo očekávané symbolické referendum a 50,21 procenta voličů mírovou smlouvu odmítlo,“ uvádí Kmoníček ono překvapení.  

Jak dodává, válka tak tedy pokračuje, byť zatím jen na papíře. „Jako by říci ďáblovi ne mohlo někdy znamenat, že ďábel zvítězí, protože Bůh je láska a právě ta je palivem kompromisu. Příznačné je, že na velké myšlenky, tak často poháněné svědomím nebo rovnou touhami po nápravě světa, zahynulo nakonec ve 20. století mnohem víc milionů lidí než na jakýkoliv kompromis,“ dodává s tím, že výsledek nových dohod by už k referendu raději nedával. „Ona by touha po spravedlnosti mohla zase zvítězit. A tato touha podezřele vypadá jako další kopa zničených lidských životů,“ uzavřel.