Evropské volby často bývají významným signálem i pro domácí politiku. A ty letošní, které rovnováhu posunuly nejvíce za minulá desetiletí, signalizují poměrně výrazně.

V Belgii na základě výsledků padla vláda, ve Francii prezident Macron vypsal nové parlamentní volby.

Voliči v Německu také poslali vládnoucí koalici mnohem méně hlasů, než si sociální demokraté, Zelení a liberálové představovali.

Když před necelými třemi roky sestavovali vládu, hovořili o tom, jak chtějí nastartovat dynamickou proměnu země, kterou šestnáct let řídila Angela Merkelová svou strategií klidu a stability. Ve vládě získali klíčové pozice mladí představitelé Zelených Annalena Baebcocková a Robert Habeck, mluvilo se o vládě, která převede Německo do moderních časů.

Nyní poprvé od voleb 2021 promluvil německý lid. A třem stranám vládní koalice dalo důvěru jen necelých 30 procent voličů. V součtu.

Zelení, kteří sami sebe stylizovali do partaje budoucnosti a mladé generace, propadli oproti roku 2019 skoro o deset procent.

„Asi jsme přecenili odvahu lidí ke změně,“ komentoval výsledky stranický veterán Jürgen Trittin. A mezi Zelenými zazněly i názory, že „bude třeba vyprávět náš příběh úplně jinak“.

Pro Zelené je nejdrtivější jejich výrazný propad mezi mladou generací. Strana, která svůj nástup spojila s klimatickým hnutím školáků a strašením, že planeta shoří, dostává od své hlavní cílovky poměrně kategorický ohlas.

Mladí voliči se nyní přiklánějí nejen ke konzervativní CDU, ale dokonce i k Alternativě pro Německo, straně, ke které novináři důsledně přidávají vysvětlení „pravicově extremistická“.

Právě úspěch Alternativy je podle mnohých největším šokem. Vláda věnovala poslední půlrok takřka výhradně boji s tímto „nebezpečím“. Stranu sledovaly tajné služby, za účasti vládních politiků se pořádaly velké demonstrace „proti extremismu“. Objevovaly se různé aféry, které se často postupem času ukázaly jako značně nafouklé.

AfD získala na celoněmecké úrovni 15,9 procenta hlasů. Dominovala hlavně v „nových spolkových zemích“ bývalé NDR, kde ji volila více než čtvrtina lidí.

To děsí koaliční politiky nejvíce, na podzim se totiž konají zemské volby právě ve třech „východoněmeckých“ zemích. Doposud se zde dařilo stavět široké koalice proti AfD, s výsledky kolem třiceti procent to může být čím dál složitější.

Pohroma se v Sasku, Durynsku a Braniborsku očekává zejména pro SPD. Sociální demokraté, lídr spolkové vlády, podle průzkumů minimálně jeden z těchto zemských sněmů úplně opustí.

Kancléř Olaf Scholz komentoval výsledky eurovoleb až po 24 hodinách a zdůrazňoval, že „výsledek je špatný pro všechny vládní strany“. Ve stejném prohlášení ale uvedl, že „stále je důležité pracovat na posouvání a modernizaci naší země“.

Jeho strana vsadila na „nové Německo“ stejně jako Zelení, ovšem v případě strany mající historii dělnické partaje to mnohým přišlo křečovitější. V eurovolbách vyvolal rozruch třeba jejich plakát se dvěma rodinami a otázkou, kde byste žili raději.

Pro sociální demokraty je velmi špatnou volební zprávou úspěch hnutí Sahra Wagenknechtové. Dlouholetá levicová poslankyně a manželka ikony německého levicového hnutí Oscara Lafontaina postavila nový levicový projekt, který má vrátit levici k jejím dělnickým a pacifistickým kořenům. S kritikou módních kulturních výstřelků i ukrajinské anabáze získala 6,2 procenta.

Její domovská Die Linke získala necelá tři procenta hlasů.