Psychiatr pro děti a dorost Jaroslav Matýs byl hostem pořadu Kupředu do minulosti. Rozhovor navazoval na ten předchozí, kde odborník na psychické zdraví popisoval přístup k výchově dětí. Současný díl pořadu se točil kolem dětí a adolescentů agresivních.

Hned zpočátku Matýs poznamenal, že rodiče ztratili autoritu, jelikož autoritu ztratili ve společnosti snad již všichni. „V rámci politické korektnosti a lidské nekorektnosti se děje to, že se omlouvá něco, co v minulosti bylo nemyslitelné,“ poznamenal odborník. Prý je to však vinou rodičů, že se děti a dospívající chovají agresivně, jelikož vidí bez vysvětlení od rodičů například to, že na sociálních sítích kdekdo uráží a likviduje ty ostatní, kteří něčeho dosáhli. „A když to vidí děti, tak to ‚musí‘ být i doma,“ dodal Matýs.

„Ty dveře se otevřely obecně asociálními sítěmi... a taky v novinách, v médiích vidíte, že se beztrestně uráží a útočí se na člověka, který to psychicky neunese. Jak jsem uvedl v jednom článku, šikana na školách, kyberšikana, se postihuje... Proč se to nedělá u dospělých? Princip je úplně stejný,“ upozornil psychiatr.

Moderátorka podotkla, že tomuto počínání říkáme svoboda slova. „Můžu cokoliv o komkoliv říct. On to zase může říct o mně. A v okamžiku, kdy mám pocit, že mě poškodil na mých právech, tak to můžu řešit právní cestou,“ rozvedla svoji myšlenku.

Tato cesta je však dle Matýse tak těžká, že to nikdo nedělá, jelikož stát na to rezignoval a slušní lidi ustoupili.

Za to, že děti se chovají, tak, jak se chovají, a mají priority, jaké mají, mohou rodiče. „Nenaučili se, my je neučíme životním prioritám, které jsou důležité pro přežití. My jsme je naučili, že pro přežití musí mít mobil. Nemusí,“ zdůraznil odborník.

Sám prý ukládá po koronakrizi dvouměsíční „detoxifikaci“ těm dětem, jež byly většinu svého času každý den karantény na mobilu nebo tabletu. Prý pak děti zjistily, že se dá žít jinak. „Já jsem to dětem nařídil z moci úřední a rodiče se o mě opírali. Natočil jsem video, kde jsem řekl ‚elektronický feťák‘, protože to tak je, biologicky, ony to odložily... a najednou jsem zjistil, že i ten hnusný výraz ‚elektronický feťák‘ tak funguje u těch rodičů, že mají silný argument směrem k dětem... Ale říkám si – proč to musím dělat já, když to má být normální doma?“ podělil se o svoji zkušenost odborník na mentální zdraví mladých.

Současné děti tedy prý nejsou jiné, jen žijí v jiné době, kdy generace rodičů nastavila pravidla, že cílem života je bavit se a mít se dobře.

„Když se zajímám o mládež, a bavím se o ní třeba s kolegy, kteří učí na vysokých školách – zdůrazňuji, především přírodovědného nebo technického charakteru – tak mi velmi často říkají, že tam mají výborné studenty, že my sami jsme nikdy nebyli tak zodpovědní, cílevědomí. A jaké mají možnosti, jazyky, skvělé... A do toho mluvím se středoškolskými učiteli – a ti si rvou vlasy. A tak se chci zeptat, jestli se třeba rozvírají nůžky mezi dětmi, které jsou cílevědomé, schopné, šikovné – a zbytkem?“ zeptala se Kociánová.

Matýs odvětil, že takhle nad tím nikdy nepřemýšlel, ani to takto nikdy nerozlišoval. Prý však dostal nedávno pár mailů, kde mu rodiče popisovali, že původně těžce problémové a nezodpovědné děti odmaturovaly či odpromovaly. „Z těžké disociality najednou absolutně zodpovědný člověk. A tady bych chtěl říct, že to je o výchově, nejen o duševních chorobách, ADHD a úzkosti. Strašně důležité je prostředí, jak jej vede v krizovém období puberty, jestli dítě na této křižovatce půjde doprava, doleva, rovně nebo paralelně. Tam je klíčová role rodiny. Mám i děti z dětských domovů, které byly ve špatných rodinách, ale měly vzory v pěstounských rodinách,“ konstatoval psychiatr.

Moderátorka se ptala, zda jsme ještě „globálně“ schopni výchovy dětí, zda neztrácíme cestu, jak vychovávat své dítě? „Víme, co je správné, ale dokážeme to implementovat dětem, a navíc ještě vstoupit do výchovného konfliktu, když to ještě nechtějí vnímat?“ zeptala se.