„Inflace je přímý důsledek války na Ukrajině, ruské agrese, která zdražila ceny energií a potravin, které jsou dominantní složkou,“ připomněla úvodem Zamrazilová.
Zda ponechat úrokovou sazbu na stávajících 7 %, Zamrazilová déle zvažovala: „Několik dní před jednáním analyzuji všechny dostupné informace. Vždy se dívám na čísla, která přišla od posledního měnově politického jednání. A to, co přišlo, aby mělo dominantně protiinflační charakter z pohledu toho, jak vypadala situace v té minulé prognóze,“ sdělila viceguvernérka.
A dovysvětlila: „Snížila se razantně, historicky nebývale, spotřeba domácností. Bylo to jak pod očekáváním centrální banky, tak pod očekáváním většiny analytiků,“ zmínila klíčový moment, který do rozhodování vstoupil.
Pakliže by tento trend přetrvával, znamená to, že se do budoucna bude inflace snižovat? „Samozřejmě ano. Inflaci měříme indexem spotřebitelských cen, které se vyvíjejí v souladu s tím, jak se vyvíjí spotřeba domácností. Spotřeba razantně klesla mezičtvrtletně o 3 % a meziročně o 6 %, došlo ke snížení spotřeby zboží střednědobé a dlouhodobé trvanlivosti, tedy tzv. zbytného zboží, které si většinou jsme schopni nějakým způsobem odpustit, téměř o 13 %,“ přiblížila viceguvernérka ČNB.
„Je to skutečně razantní vývoj. Je vidět, že ta vysoká inflace, která sama o sobě nutí lidi spořit u toho zbytného zboží, a i ty úrokové sazby centrální banky, nějakým způsobem zapůsobily a zchladily poptávku,“ dodává Zamrazilová, že se do značné míry daří boj s inflací a proto základní úroková sazba zůstává stabilní.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab