Pokud jde o takzvanou inkluzi, zaznívají kritické hlasy, že poškodí úplně všechny: běžné žáky, žáky s lehkým mentálním postižením i učitele. Méně inteligentní žáci nebudou stíhat výuku, budou zdržovat ty normální a učitelé nebudou zvládat se věnovat těm méně inteligentním... Co o tom soudíte?

Souhlasím s těmito názory. Abych to upřesnila – já neodmítám integraci zdravotně postižených dětí jako takovou. Také na mnoha školách už dávno úspěšně probíhá. Ale ne inkluzi za každou cenu. Musejí pro to být podmínky, a to jak na straně školy, tak na straně daného žáka. V opačném případě to přinese více škody než užitku a poškodí to skutečně všechny. Záleží pochopitelně také na druhu a stupni postižení. Něco jiného je tělesné zdravotní postižení, něco jiného pak postižení mentální či kombinované.

Propagátoři bezbřehé inkluze se zaštiťují údajným zájmem dítěte. Ale často je to zástěrka k prosazení úplně jiných zájmů různých lobbistických skupin, kterým jde o něco zcela jiného. Myslím se, že bychom neměli připouštět, aby nám diktovaly všelijaké neziskové organizace či Brusel. V naší zemi je vybudovaný kvalitní fungující systém speciálního školství, opřený o odbornost, zkušenosti a léta praxe, který pomáhá dětem a mládeži vzdělávat se podle jejich potřeb a možností, a integrovat se tak do společnosti. Záviděly nám ho ostatní země, které se od nás učily. Destabilizovat či rušit tento systém by bylo velkou chybou.

Pokud bude ve třídě skupinka žáků s lehkým mentálním postižením a asistenty, nebude rušit ostatní žáky z koncentrace?

Zkušenosti jsou různé, některé školy hodnotí přítomnost asistenta pozitivně, jiné naopak. Jsou třídy, kde je práce asistenta velkým přínosem, jsou jiné, kde jsou problémy. Vliv má spousta věcí, složení kolektivu a klima ve třídě, přístup asistenta, způsob, jakým je učitel zvyklý se žáky pracovat, ale i to, jak si prostě vzájemně padnou do oka. Je ovšem pravda, že se zvyšuje počet žáků s poruchou koncentrace a cokoliv rušivého rozptyluje jejich pozornost. Ale nejde jen o tyto žáky. I ostatní to může rušit, nemohou se patřičně soustředit, no a to se pak odráží na jejich výsledcích i chování. Pokud jde o asistenty, jsou tu ale další problémy.

Ano? Jaké?

Zaprvé nemá asistent vzdělání, které by mu umožňovalo kvalifikovaně působit a pomáhat se znalostí speciálních potřeb těchto žáků. Učitel se tak kolikrát musí zabývat nejen dětmi, což je samozřejmé, ale i asistentem, což komplikuje proces výuky. Zadruhé mají asistenti velice nízký plat, navíc často působí jen na část úvazku, ve třídě bývají jen na určité hodiny. Výjimkou není ani to, že práci vykonává vychovatelka školní družiny, která dopoledne dělá asistentku a odpoledne „družinářku“. A zatřetí je v krajích asistentů nedostatek, řada škol asistenta dlouhodobě shání, ale prostě nejsou. Takže slova o tom, že najednou budou plné školy asistentů, školních psychologů, preventistů či speciálních pedagogů, jsou zcela mimo realitu.

Též zaznívají námitky, že pedagogové ve speciálních školách mají vystudovanou speciální pedagogiku, vědí, jak se mají k dětem se speciálními potřebami chovat, zatímco pedagog z klasické základky toto vzdělání nemá a ani žádný kurz to nedokáže nahradit...

Tyto námitky jsou zcela oprávněné. Učitelé běžné školy nejsou nekvalitní. Naopak, jde v naprosté většině o kvalitní pedagogy s vysokou odborností a znalostmi, ale jsou pedagogickými fakultami a dalšími vysokými školami, které připravují budoucí učitele, vzděláváni pro něco jiného. Budoucí učitelé prvního stupně základní školy mají pár hodin speciální pedagogiky, kde získají základy v tomto oboru, učitelé druhého stupně nemají ani to. Nějaké následné „hopkurzy“, bůhvíkým za drahé peníze realizované, z nich odborníky na speciální pedagogiku neudělají. Od toho tu máme učitele, kteří absolvovali pětileté studium speciální pedagogiky, během něhož získali odborné znalosti týkající se nejrůznějších druhů postižení, naučili se, jak s těmito dětmi pracovat, jaké formy a metody práce používat, čeho se vyvarovat, znají psychiku těchto jedinců.

Pokud bude učitel vysvětlovat nějakou látku, bude mít určité tempo „přednášky“, jak to může žák s LMP stíhat? Jak mu v tom může pomoci asistent. To mu to zopakuje? Nebo se bude muset „kolona“ řídit tempem nejpomalejšího vozu?

Pro žáka s lehkým mentálním postižením (LMP) bude muset učitel vytvořit individuální vzdělávací plán podle doporučených podpůrných opatření. Ten by měl vycházet z upraveného rámcového vzdělávacího plánu (RVP), podle něhož si školy budou upravovat svůj školní vzdělávací plán. Příloha k RVP, podle které se učili žáci s LMP, je totiž zrušena, abychom náhodou nebyli obviňováni z diskriminace. Přitom bylo slibováno, že se příloha, která odpovídala tomu, co takové dítě potřebuje, rušit nebude. Bohužel k tomu došlo.

Je pravda, že individuální vzdělávací plány vytvářejí kantoři už teď, pokud je to potřeba, ale situace od 1. září 2016 bude složitější, protože žáků, jež budou potřebovat redukovaný, změněný obsah vzdělávání, do běžných škol přibude. Tlak na to, aby děti, které se dosud vzdělávají v základních školách praktických, byly zařazeny do běžných škol, je totiž velmi silný. V posledních letech je na poradenská zařízení vyvíjen v takové míře, že se jejich zaměstnanci bojí doporučovat děti do základních škol praktických. Přitom k té zmiňované diskriminaci může docházet právě na základní škole běžné.

K jaké diskriminaci?

Vy sám už jste to nastínil svou otázkou. Dítě s LMP se bude učit podle odlišného vzdělávacího plánu, přitom bude ve třídě s ostatními žáky, jimž bude vykládána jiná látka, které on nebude rozumět. Jak se asi bude cítit? Bude integrovaný, ale zároveň vyloučený. Další problém: na základních školách se vyučují povinně dva cizí jazyky, což samo o sobě je podle mého názoru nesmysl, protože i běžný žák může být nadaný na různé předměty, například na botaniku, biologii, fyziku, chemii, mohou ho zajímat historie, zeměpis, výtvarná výchova, ale cizí jazyky mu zrovna jít nemusejí. Výsledek pak je, že pořádně neumí ani jeden cizí jazyk. Ve třídách jsou také dětí s dyslexií, dysgrafií, dysortografií, které by měly mít místo druhého povinného jazyka posílenou hodinovou dotaci jazyka českého. To by jim pomohlo.