Server Spiked zveřejnil článek Franka Furediho, který se týkal toho, proč maďarští fanoušci fotbalu protestovali proti poklekávání fotbalistů. „Na fotbal chodím celý život. Ale tohle byl nejintenzivnější a nejpozitivnější zážitek, jaký jsem kdy na zápase zažil,“ napsal Frank na úvod. Šlo o zápas v Budapešti mezi Maďarskem a Francií v rámci turnaje Euro 2020. Když vešel mezi fanoušky, tak viděl partu kluků, kteří drželi banner zachycující gesto pokleknutí. „Na transparentu je přeškrtnutý obrázek někoho, kdo pokleká – jasné vyjádření odmítnutí této praktiky pokleknutí,“ napsal autor.
Frank Furedi je syn maďarských emigrantů, který jako absolvent radikálních studentských protestů šedesátých let dlouhá léta publikoval z pozic radikální levice, byl dokonce lídrem Revoluční komunistické strany. Přesto byl v roce 2005 v britském tisku nejcitovanějším sociologem. Postupem času se ale s liberálně- levicovým mainstreamem rozešel a v novém tisíciletí je zástupci tohoto směru nálepkován jako rasista a sympatizant konzervativní pravice.
Mluvím s Gergelym a Sanyim, dvěma kluky, kteří se kolem transparentu motají. Říkají mi, proč si myslí, že je správné postavit se proti anglo-americkému gestu pokleknutí. Sanyi mi říká: „Nej.sme jako oni, jsme hrdý národ, který se odmítá před kýmkoli sklonit.“ Vedle nás stojí Orsolya, která říká, že rituál pokleknutí nemá nic společného s tím, že bychom byli proti rasismu. „Je to nová forma zbožnosti. Je nám z toho zle,“ myslí si.
Téměř každý, s kým mluvím, mi říká, že my Maďaři jsme se rozhodli postavit se proti všemu tomu svinstvu. Stále se zlobí, že když při nedávném zápase vypískali Iry za pokleknutí, západní tisk je odsoudil jako rasisty. Mají pocit, že je západní média neustále poučují, jako by byli koloniální poddaní. A to už si nenechají líbit.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle