Ve svém rozboru proslovu Samkové označil Fitzgerald známou českou advokátku za poslankyni, obhájkyni práv menšin a levicově orientovanou političku, proti čemuž se sama vymezila na svém facebookovém profilu, kde článek sdílela.

Na základě jejího proslovu dospěl Fitzgerald k závěru, že jsou jen dvě možné odpovědi na otázku, zda se máme bát islámu. Buď je opravdovým nebezpečím, či nikoliv. A podle Fitzgeralda je islám jasným nebezpečím, protože je rozpínavý a spíše připomíná ideologii než náboženství, jak zmiňovala Samková.

Fitzgerald uvedl, že východní Evropa si toto nebezpečí uvědomuje mnohem více než západní, za což zřejmě mohou její odlišné zkušenosti, v případě České republiky například zrada, kterou představovala Mnichovská dohoda, a následných 40 let života v totalitě.

Celý text zde.

„Islám je kolektivistická víra,“ napsal Fitzgerald. „Pro takové, jako jsou Češi, jejichž historie zahrnuje přežití nacistického a komunistického kolektivismu, musí být tento aspekt islámu obzvlášť znepokojivý. Muslimové se často modlí společně ve velkém množství,“ dodal s tím, že se i hromadně učí a šíří své náboženství skrze komunitu.

Islám vnímá jako víru zpátečnickou, která stojí na místě a brání jakémukoliv pokroku, která vychází z původní intepretace Koránu, poplatné době jeho sepsání. Pro islám je podle Fitzgeralda naprosto nepochopitelný význam slova soužití, protože všechny pravověrné muslimy vnímá jako násilné šiřitele jediné správné víry.  

„Samkovou neobalamutí muslimská verze Všeobecné deklarace lidských práv, takzvaná káhirská deklarace, kterou muslimové představují skoro jako ekvivalent originálu, ale její 22. článek tvrdě omezuje svobodu slova, která nesmí popírat principy práva šaría,“ napsal Fitzgerald s tím, že islám je nekompatibilní se západním vnímáním lidských práv.

Fitzgerald v závěru zmínil ještě několik evropských politiků, kteří proti islámu bojují a varují před ním, a popsal je jako „vynikající osobnosti“. Jmenoval mezi nimi nizozemského politika Geerta Wilderse, předsedkyni francouzské Národní fronty Marine Le Penovou či italského novináře a kritika islámského extremismu Magdi Allama.

„Když Klára Samková mluví v českém parlamentu o islámu, mluví prakticky za každého v České republice. Takřka nikdo z východní Evropy nepropadl slovům obhájců islámu, protože mají živoucí vzpomínky na vlastní ohromná omezení svobody. Právě teď je v Evropě hrozba svobodě, ne však od komunistů nebo nacistů, ale od totalitního islámu,“ dodal Fitzgerald a poznamenal, že bychom Samkové měli být všichni za její slova vděční.

Samková se po přečtení textu vyjádřila k několika faktickým chybám, kterých se autor dopustil. Vymezila se proti označení poslankyně, kterou přestala být v roce 1992, i proti tomu, že se pohybuje na levé straně politického spektra. „Pro levičáky jsem nepřijatelná, protože zcela odmítám a nedokážu s nimi sdílet jejich neomarxistické ideály včetně multikulturalismu,“ napsala advokátka s tím, že její politická orientace je „právo a spravedlnost“ a není ani ochránkyně minorit, jen těch právně nejslabších.

Zmínila také, že ano, pomáhala u zakládání prvních islámských organizací v Česku, stejně tak jako pomáhala usadit se zde i scientologické církvi. „Ale pak jsem si takřka okamžitě uvědomila, že islám je něco zcela odlišného od náboženství. Je to ideologie moci a způsob vlády – náboženství je jen jeden způsob jeho prezentace,“ dodala.  

Fitzgerald je podle dostupných informací spolupracovníkem samozvaného odborníka na radikální islám Roberta Spencera, avšak některými jeho kritiky je považován pouze za Spencerův pseudonym, jenž na webu JihadWatch publikuje způsobem, který by si Spencer pod svým jménem nemohl dovolit.