Šéf pravicové a protiimigrantské strany Liga severu Matteo Salvini se rozhodl vzít vyjednávání za trochu jiný konec, jak informují zahraniční média. Během svého projevu na mítinku v Pise se do prezidenta, který odmítl jmenovat ministrem financí ekonoma Paola Savonu, pustil opravdu bez servítek. Salvini zdůraznil, že dělá vše, co je v jeho silách, aby Itálii vymanil z politického patu, ve kterém se aktuálně nachází. Za problém ale považuje nekonečné překážky, které mu údajně klade prezident Mattarella. Ten pověřil sestavením technokratické vlády ekonoma Carla Cottarelliho. Obecně se však předpokládá, že jakýkoli Cottarelliho kabinet nemá šanci získat důvěru sněmovny a bude tak pouze mezičlánkem udržujícím Itálii v chodu do předčasných voleb.

„Prokázali jsme, že chceme pro Itálii přinést pozitivní změnu, a to za každou cenu. Pořád dokola nám ale říkají ne,“ hřímal Salvini před davem svých příznivců. Pak vznesl směrem k prezidentovi svůj požadavek: „Jediná věc, která mi zbývá, je požádat prezidenta republiky o datum příštích předčasných voleb! Získáme moře nových hlasů a budeme vládnout po svém,“ prohlásil.

Strana Liga severu se pokusila ve volbách uspět v rámci středo-pravé koalice společně se stranou Vzhůru Itálie mediálního magnáta Silvia Berlusconiho. Koalice, ve které byly ještě další malé strany, ale nezískala v parlamentu většinu. Liga severu se poté dohodla na vládě s Hnutím pěti hvězd (M5S), dohromady strany měly lehkou většinu. Jimi navržený kabinet ale odmítl prezident Sergio Mattarella. Nelíbilo se mu jediné jméno, ekonom Paolo Savona, rázný euroskeptik totiž již roky mluví o tom, že by Itálie měla odejít z eurozóny. Koalice odmítla o Savonovi vyjednávat, a tak se Mattarella rozhodl vítěze voleb obejít a sestavit technokratickou vládu.

Liga severu vydala oficiální prohlášení, ve kterém ujišťuje Italy o záměru neklást žádné překážky „rozřešení“ delikátní politické situace v zemi. Chce Italům co nejdříve dát možnost znovu vyjádřit svůj názor ve volbách. Po skončení mítinku řekl Salvini směrem k novinářům: „Čím dříve budeme hlasovat, tím lépe, protože je to nejlepší cesta, jak nás dostat z tohoto začarovaného kruhu.“ Salvini ale nechal prezidentu Mattarellovi jednu únikovou cestu z celé šlamastyky. Vyzval prezidenta, aby národu „vysvětlil, jak nás z obtížné pozice dostane“.

Celý spor o vládu lze shrnout jako působení dvou protichůdných sil. Zatímco šéfové protisystémových stran, Salvini a Di Maio, se společně snaží Itálii získat lepší vyjednávací pozici v EU a varují před diktátem ze strany Německa, prezident Mattarella se snaží Itálii pevně svázat s jádrem Unie. V aktuálních průzkumech veřejného mínění mají obě protisystémové strany dohromady mezi 53 a 57 procenty hlasů, byly by tedy schopny získat ještě silnější mandát, než jakým disponují dnes.

Izraelský deník Haaretz se nebál v souvislosti s italským patem použít výbušný titulek: „Návrat Mussoliniho: Podaří se protiimigračním populistům opravdu spustit Pochod na Řím?“ Titulek odkazuje na fašistického vůdce Itálie Benita Mussoliniho a na státní převrat z roku 1922, kterým se diktátor dostal k moci.

Autor článku Ariel David píše, že Itálie je první zemí EU, kde dochází k otevřenému ústavnímu střetu „demokratických a populistických sil“. Dodává, že druhá jmenovaná skupina má v souboji značně navrch. Dále přidává svůj názor, že veškeré tanečky okolo nejmenovaného ministra financí a rezignace designovaného premiéra Giuseppe Conteho byly pouhou záminkou pro snahu o vyhlášení nových voleb. K tomu prý obě protisystémové strany chtějí využít právě prezidentovo veto.

Jak Ariel David připomíná, Matteo Salvini označil prezidentův postup za „prodej Itálie zahraničním zájmům v Berlíně, Bruselu, Paříži a za oceánem“ a požádal prezidenta, aby vyhlásil předčasné volby. David považuje Salviniho reakci za přehnanou. Podle Davida neměl Mattarella jinou možnost než odmítnout nominaci Paola Savony na ministra financí. „Pokud by s jeho nominací souhlasil, nejspíše by poslal světové trhy do volného pádu jako důsledek rostoucího zadlužování Itálie, posílaje zemi na cestu k vyhlášení platební neschopnosti a opuštění eura,“ míní David.