Centrální banka zpřísňuje pravidla pro hypotéky, byť je to jen doporučení, banky se tím podle Pilipa budou řídit. „Pokud jde o stanovisko ČNB, banky ta dosavadní doporučení masově následují. Zároveň ale asi bez nadšení, není typické, že se centrální banka snaží tak detailně reglementovat pravidla pro poskytování hypoték,“ uvedl Pilip.

Připomněl, že však pozice centrální banky je poněkud složitá. „Přímý nástroj centrální banky na to, jak ovlivnit úrokové sazby a objem hypoték, je spíše přes úrokovou sazbu. Jenomže i když se ty úrokové sazby začaly zvyšovat, jsou stále poměrně nízké, tím pádem jsou ty úvěry poměrně stále levné,“ uvedl ekonom s tím, že Česká národní banka má obavu z toho, že by něco takového mohlo znovu vést k nějaké hypoteční krizi.

A že by skutečně hypoteční krize v takovém případě nastat mohla, Pilip nevyvrací. „Mohlo by to tak dopadnout, ale je otázka, jestli řízení komerčních bank ze strany centrální banky by mělo být tak detailní,“ zopakoval Pilip, podle kterého by si měly určovat, jaký bude profil zákazníků a kolik peněz jim bude půjčeno a za jakých okolností, spíše jednotliví lidé v bankách zodpovědní za obchodní strategii než centrální banka. „Centrální banka v tom zašla příliš daleko,“ trvá si na svém.

Moderátora Daniela Takáče zajímalo, jestli přece jen to, že centrální banka musí jít daleko, nenaznačuje, že skutečně české ekonomice v tomto segmentu hrozí zásadní problémy. „Není sporu o tom, že obava centrální banky opodstatněná je. A protože my jsme dnes v nejlepší možné fázi ekonomického cyklu, znamená to, že každá situace, která nastane, může být spíše jen horší,“ dodal Pilip.

Při prvním otřesu můžeme podle ekonoma totiž najednou čekat vyšší nezaměstnanost, snížení nárůstu mezd a také vyšší úrokové sazby. „V tuto chvíli by se mohlo stát, že pokud hypoték bude rozdáno příliš mnoho, začne docházet k nesplácení, což by mohlo spustit spirálovitý efekt, který odstartoval minulou hypoteční krizi. To znamená, že více lidí se pak dostává do problémů a musí pod tlakem své domy a byty prodávat,“ zdůraznil.

Pak by následovalo to, že by se na trh prý navalilo velké množství bytů, ceny by začaly klesat a cenová spirála by se začala opět roztáčet. „V tom je obava vhodná. Otázka ale je, zda na ni má národní banka reagovat tak, že bankám předepíše, jak mají postupovat a jak má klient vypadat,“ zapochyboval o krocích centrální banky znovu exministr.

Plnou odpovědnost by za poskytnutí špatných úvěrů měla mít samotná banka, která si o tom sama rozhodne, případně jde i do rizika krachu, míní Pilip. Připouští, že krach banky je věc složitá a hluboká krize vlastně začala právě krachem Lehman Brother. „Ten makroekonomický dopad je pak velký, ale ČNB má nástroje, jak regulovat a kontrolovat celkové zdraví banky,“ připomněl ekonom s tím, že má možnost jít do její vnitřní struktury a zjistit, zda určitá banka nemá nadměrné množství určitých typů půjček. „To je určitě lepší než všem předepisovat pravidla. Banky by zkrátka měly mít větší prostor nést své vlastní riziko,“ podotkl.

Je tedy v České republice nyní rozdáno velké množství rizikových hypoték lidem, kteří když začne mít ekonomika problémy, začnou přicházet o práci a budou mít problémy se splácením? To zajímalo moderátora Takáče. „Vlastně pouze platí to, že ve chvíli pootáčení ekonomického cyklu je evidentní, že se každopádně počet nezaměstnaných zvýší a také množství lidí, kteří se mohou dostat do problémů se splácením jakýchkoli úvěrů včetně hypotečních,“ odpověděl Pilip s tím, že je těžké odhadnout, jaké množství rizikových hypoték nyní v Česku je, možná že na to má prý ČNB k dispozici důkladnější studii, kterou však sám nezná.

Co centrální banka vlastně udělá a co se teď s novými pravidly pro hypotéky děje? Byt v Praze přijde v průměru zhruba na sedm milionů korun. V kontextu s novými pravidly by banka nyní neměla půjčit více než osmdesát procent. Ten, kdo si chce takový byt v Praze pořídit, musí mít zhruba jeden a půl milionu v kapse a minimálně dvaapadesát tisíc čistého příjmu měsíčně. Vyvstává tak otázka, kdo si takový byt může skutečně dovolit. „Taková otázka nás napadá, i když se podíváme v Praze na průměrné ceny bytů, přesto jich je nedostatek,“ poznamenal Pilip s tím, že větší problém spíše je samotný vývoj cen bytů. „Ten je vážný, to ale ovšem nezpůsobila centrální banka. Respektive do jisté míry způsobila nízkými úrokovými sazbami, ale tam neměla na vybranou,“ dodal.

Ceny jsou celkově vysoké proti příjmům i ve srovnání s Evropou. Je tu také i málo bytů na nájemní bydlení. A nárůst cen bytů prý zdvihá i ceny u nájemného bydlení, na to je podle Pilipa ale už ČNB malý pán. „To by vyžadovalo celkovou změnu hospodářské politiky nebo nějakou reakci, která není pak pouze v rukou ČNB, ta se jen snaží reagovat nástroji, které má,“ uzavřel Pilip.