I když to u nás, ve střední Evropě, nevnímáme anebo si to nepřipouštíme, prognózovat budoucnost už dnes nelze bez pochopení Číny. Je příliš ekonomicky silná, příliš technologicky vyspělá a má příliš spojenců. Pokud jsme v minulosti vystačili s komentáři našich angažovaných sinologů, kteří Čínu s despektem odepisují coby lidskoprávní peklo na zemi, temnou komunistickou diktaturu a všeobecné bezpečnostní riziko, dnes je rozumnější soustředit se na původní čínské zdroje a přímo od Číňanů si poslechnout, o co jim jde.
Čínský ministr zahraničí měl 7. března tiskovou konferenci, na které se kromě jiného dopustil odvážné myšlenky na margo dnešního chaotického světa. Qin Gang říká: „Všechny země jsou na sobě závislé, lidstvo má společnou budoucnost. Mezinárodní společenství by se mělo sjednotit a spolupracovat. Spolupráce a solidarita mohu překonat pandemii, řešit změnu klimatu, zajistit mír, rozvoj, bezpečnost a správu věcí veřejných a vybudovat otevřený, inkluzivní, čistý a krásný svět trvalého míru, všeobecné bezpečnosti a společné prosperity.“
Důležitější, než co čínský ministr zahraničí řekl, je, že to myslí vážně, a že to, co říká, imponuje většině světa. Čína se stává neformálním mluvčím rozvojových zemí, které tvoří 80 % světové populace a z více než 70 % přispívají ke světovému hospodářskému růstu. Podle Číny by lidé z rozvojových zemí měli mít právo na lepší život a rozvojové země by také měly mít větší zastoupení a silnější hlas ve světových záležitostech. To je něco co Africe, Asii či Jižní Americe nikdy nenapadlo nabídnout Američany, respektive kolektivní Západ.
Čína deklaruje, že je proti jakékoli formě hegemonismu a mocenské politiky, a je proti mentalitě studené války. V tom smyslu čínský ministr zahraničí říká o vztazích mezi Čínou a EU, že „nejsou zacílené ani závislé ani nepodléhají žádné třetí straně. Čína bude EU vždy považovat za komplexního strategického partnera a podporovat evropskou integraci.“ Jinak řečeno, Číňané v rodícím se multipolárním světě budou fandit Evropě, aby získala strategickou nezávislost a s ní dlouhodobou stabilitu.
Šanci, že multipolární svět a demokratizace mezinárodních vztahů bude posilovat, zaručí podle Qin Ganga spojenectví Číny a Ruska: „Čím turbulentnější je svět, tím více by se měly utužovat vztahy Číny a Ruska, založené na nesdružování, nekonfrontaci a necílení na třetí stranu.“ Z toho je zřejmé, že se Američanům nepodaří izolovat Rusko a Západ že neudrží nadvládu nad ostatním světem.
Politikům, kteří se v USA otevřeně vymezují proti Číně, coby „největší hrozbě a konkurentovi“, komplikuje konfrontaci s tímto rivalem globální byznys. Pro průmyslové společnosti z celého světa se Čína stala optimální destinací pro umístění svých výrobních kapacit a dnes už je Čína i globálním centrem vývoje a výzkumu. Čínu už američtí politikové nemohou porazit bez toho, že současně zničí byznys nadnárodním korporacím, kterým přitom stejní politici slouží. Reálnou moc mají v rukou byznysmeni a těm má Čína stále co nabídnout. A o tom to je.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivan Hoffman