V druhé části speciální debaty na severu Novinky.cz s názvem Zbytečná válka: Rok od invaze mluvil s moderátorem Michaelem Rozsypalem europoslanec za ODS a bývalý ministr obrany a ministr zahraničí Alexandr Vondra o jednotném postupu Evropy vůči Rusku i o naivitě Německa. Rozhovoru se zúčastnili i Petr Zahradník, Michal Macenauer a Michael Romancov.

Ačkoliv Alexandr Vondra dle svých slov netrpěl o Rusku žádnými iluzemi, invaze ho zaskočila. Stejně tak byl překvapen i odhodláním a ochotou Ukrajinců „bránit svého prezidenta“.

„Sen o globálně propojeném světě, hrajícím podle společných pravidel, a hodnot je fuč,“ řekl Vondra. Nejen Evropa, ale celý Západ podle něj vykazují mimořádnou míru jednoty. Invaze Ruska probudila Ukrajince a Západ sjednotila; je však otázkou, zda se na toto sjednocení dá spoléhat i z dlouhodobého hlediska.

Moderátor položil otázku, zda byla Evropa energeticky i politicky před 24. únorem 2022 naivní, především v závislosti na ruské ropě a plynu.

Vondra odpovídá, že největší naivitu vykázali Němci. Připomíná, že z polské strany se ozývala slova, že Nord Stream je nový „pakt Molotov – Ribbentrop“, na což Německo reagovalo prohlášením, že se jedná čistě o vztah dodavatele a odběratele, přičemž se obě strany vzájemně potřebují. Tato politika nicméně selhala. Němci si projektovali to Rusko, jaké by si ho přáli mít, a málo respektovali, jaké je, připomněl Vondra. Ať už tam vládne Ivan Hrozný, Lenin, Stalin či Putin, vše je podle Vondry jen jistou modifikací na „ruský expanzivní imperialismus“.

Polsko, Česko a pobaltské státy poskytují Ukrajině pomoc jak vojenskou, tak i při přijímání uprchlíků. ČR v tomto je v přepočtu na HDP dokonce i nad USA. V přijímání Ukrajinců v ČR dle Vondry není problém, jelikož se jedná o příbuzné lidi a není zde problém s integrací, například oproti migrantům z arabských zemí.

Jisté výhrady má europoslanec k názvu debaty. Rozhodně se nejedná o „zbytečnou válku“ pro Ukrajinu, a stejně tak vlastně i pro Polsko, pobaltské státy či Rumunsko. „Jedná se o válku existenční. Pokud by Rusko ve svých cílech uspělo, je pravděpodobné, že by pokračovalo v rozšiřování impéria na západ. Ten agresor se nenasytí, že jo, bude mít tendenci pokračovat dál,“ vyjádřil se Vondra.

Estonsko to pochopilo ze všech nejrychleji, míní, vzhledem k tomu, jak rychle na začátku války poskytlo Ukrajině své zbraňové systémy. Střední Evropa má jistý vliv i na Francii a na Německo, na země, které se k invazi stavěly zpočátku opatrně. Zejména Polsko mělo velký vliv na měnící se pozici Německa, když propůjčilo Ukrajině své tanky a donutilo tím Němce reagovat.

Za úspěšné přečkání zimy Vondra děkuje globálnímu oteplování. „Teplá zima přinesla Evropě úlevu, když se nemuselo tolik topit. Stále větší ale bude poptávka po elektřině, a to hlavně ve chvíli, kdy jí bude nedostatek vinou solárních a větrných elektráren, které jsou na počasí závislé. Čím více těchto elektráren, tím větší bude poptávka po plynu, což vytvoří tlak na růst jeho ceny. Růst bude poptávka po elektřině i kvůli novému trendu elektromobilů. Elektřina bude nahrazovat fosilní zdroje a bude jí potřeba daleko víc,“ uvažuje Vondra.

A zmiňuje, že ČR dnes vyváží okolo 10 %. Zanedlouho se ale pravděpodobně octne v situaci, kdy bude závislá na dovozech v důsledku stoupající poptávky, a ještě se nezačalo řešit, odkud se bude brát. „Pokud se skutečně nevezme trochu rozum do hrsti v tom pelášení za dekarbonizací tímto drastickým tempem, tak se obávám, že budeme svědky bordelu na trhu s elektřinou dlouhodobě,“ prohlásil Vondra. A dodal: „Snít o tom, že bude stejně levná jako před třemi lety, je iluze.“

Hovořilo se i o možném členství Ukrajiny v Evropské unii a v NATO. „Cesta do plnohodnotného členství Ukrajiny do Evropské unie bude trvat delší dobu. Ukrajina by mohla EU poskytnout po odchodu Britů rovnováhu. Slibovat rychlý přístup není namístě. Pokud by Ukrajina ve válce uspěla, měla by se jí zaručit další bezpečnost,“ upozorňuje Alexandr Vondra.