Končící Šarapatka v úvodu svého bilančního textu shrnuje své působení v Radě ČT slovy „byly to 4 roky radosti a 2 roky pekla“: „Celkem 1460 dní smysluplné práce, soubojů názorů a korektních vztahů. 730 dní války za nezávislost veřejnoprávní televize, proti porušování zákona a špinavostem. 4 roky demokracie, 2 normalizace,“ dodává.

Za svůj šestiletý mandát se účastnil „96 zasedání a leckdy prý vášnivého, leč věcného, korektního a efektivního dialogu nad obsahem veřejné služby a úsporami ČT. 31 schůzí permanentního odrážení snah o politické ovládnutí ČT Babišem, Okamurou a komunisty. 48 měsíců spolupráce s vesměs kvalifikovanými, vzdělanými kolegy s úctyhodnou osobní a profesní historií. 24 měsíců utrpení s politickými sluhy, fízly, prorežimními patolízaly, plagiátory a obskurními existencemi, které zvolila stejně obskurní část Sněmovny,“ bilancuje Šarapatka.

„Mandát, který jsem se snažil vykonávat ve vašem zájmu, tedy v zájmu veřejné služby pro svobodnou, demokratickou společnost coby součást západního evropského společenství, mi končí 15. září,“ pokračuje.

Neskromně pak zmiňuje počin, jímž své přiznivce snad nezklamal, a sice upoutání veřejné pozornosti a ostražitosti občanských iniciativ v čele s Milionem chvilek pro demokracii a demokratických politických stran k pokusům „kurtizán Hradu, ANO, nácků a bolševiků v Radě ČT, kterak v tichosti a stranou vašeho zájmu provést v posledním nezávislém médiu v zemi personální čistku a pak jej ovládnout“.

„Kdyby nebylo Šarapatky, nikdo by nevěděl, že Rada ČT existuje“, připomíná slova předsedy Rady Matochy v Babišových médiích. „Hana Lipovská měla přidělenou ochranku a ta tam potichu byla. A kdyby Zdeněk Šarapatka a René Kühn opakovaně to nedotazovali a nevtahovali to do jednání a nevyvolávali kolem toho konflikt, tak se to nikam nedostalo“, říká jinde.

Zmínění podle Šarapatky v tichosti chtěli „zaříznout“ Petra Dvořáka. „Jednoho z nejschopnějších televizních manažerů v zemi a s ním nepohodlné tváře zpravodajství, publicistiky, šéfredaktory, editory, moderátory a redaktory... kteří jim nepodlézali. To chtěli… vysílat o šťastných zítřcích po boku Ruska, o nejlepší vládě s tatíčkem Babišem a ‚státníky‘ Okamurou a Filipem, o zlé Evropě a nepřátelích z NATO, o nejlepším příteli Orbánovi.

Vysílat bez zpráv o 30 000 mrtvých spoluobčanů na covidovém účtu Babiše, bez zmínky o zašitých miliardách a Čapích hnízdech, bez pípnutí o bankrotu veřejných financí a mafiánských praktikách Agrofertu, bez zlodějen a kolaborace Putinovy páté kolony velezrádců z Hradu. To chtěli za vaše peníze převést ČT pod státní rozpočet a podřídit ji jen a jen aktuální vládě. Vzít ji vám,“ upozorňuje Šarapatka své občany před záměry svých kolegů z Rady ČT.

„Mým druhým krokem je převedení rozpočtu České televize pod transparentní státní pokladnu“, připomíná pak vyjádření, jež pronesla před pár týdny Hana Lipovská. To chtěli a chtějí… udělat kariéru pochodem do zadnic agresívní lůzy, ověnčené fanglemi a svastikami,“ podotýká Šarapatka.

Jsem proto hrdý, že tohle vše se podařilo zastavit. „Děkuji především vám všem a Jan Bartošek, Jan Jakob, Vlastimil Válek, Tomáš Martínek, Jan Farský, Radek Holomčík, Petr Gazdík, Zbyněk Stanjura, Ivan Bartos, Marian Jurečka, Jan Chvojka, Vít Rakušan, a dalším demokratickým politikům,“ přidal děkování.

To vše se ale zastavilo jen načas. „Jedno je totiž jisté: Budou pokračovat. Vědí, že teď hrají sami o sebe a že volební výsledek jejich ‚pasáků‘ je nejistý,“ obává se.

Proto jsem se rozhodl do Rady ČT znovu kandidovat. „Tenhle boj totiž zdaleka nekončí. Do klání s dalšími třemi kandidáty před Volebním výborem Sněmovny ve čtvrtek 9. září v 10.00 mě vysílají Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů, Český filmový a televizní svaz a Asociace producentů v audiovizi,“ oznamuje Šarapatka.

Následně objasňuje, proč toto klání ANO, SPD a KSČM vůbec organizují, když nová Sněmovna po volbách nominace nejspíš vyhlásí znovu: „Na veřejné slyšení si se mnou přijdou vyřídit osobní účty ‚plzeňská právnička‘ Kořanová, křivák Juchelka, Nacher, Kolovratník, komunistka Vostrá, Míla Rozner... ad., kterým se nepodařilo mě loni odvolat. Moc se na ně těším. Jejich úkol zní totiž jasně: „Muž s koženou pleší nesmí projít!“ dodává Zdeněk Šarapatka.

A závěrem připomíná, co jsou zač jeho tři protikandidáti: „Zdeněk Musil, nedávný krajský funkcionář SPO-Zemanovci, návštěvník ruské ambasády a tajemník senátorského klubu rusofila Veleby, Doubravy a dalších kolaborantů, jenž ausgerechnet před pár týdny neuspěl při volbě do Rady Českého rozhlasu.

Druhý protikandidát je ze spolku Odchod, který podle výpisu organizuje v české republice s malým č protesty, ‚politická shromáždění‘ apod. Jistá podobnost se spolkem za Odchod z EU je tu jistě náhodná.

Třetí je zase nadšencem z technického kroužku. Tak tedy na zteč! Všem vám, přátelé, občané a koncesionáři, děkuji za pomoc a obrovskou energii, kterými jste mě v uplynulých 6 letech vyzbrojili. Bez nich by to fakt nešlo. Děkuju. Mám vás rád...“ uzavírá Šarapatka.