Média již několik měsíců informují o bývalé místopředsedkyni španělské vlády a někdejší vyjednavačce OSN pro klima jako o možné kandidátce do příští Evropské komise, v níž by mohla mít na starost unijní environmentální či energetickou politiku. Podle serveru Politico má však Teresa Ribera problém. Jmenování pětapadesátileté socialistické političky do jedné z klíčových funkcí zodpovědných za tzv. zelenou transformaci prý brání její odmítavý postoj k jaderné energii, která se v této době stává pro Evropskou unii klíčovou v souvislosti s plánovaným přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Byla to totiž právě Ribera, kdo ve Španělsku stál za uzavřením atomových reaktorů. Kandidátka do Evropské komise se navíc netají tím, že rozhodnutí EU označit jádro za udržitelný zdroj energie považuje za „velkou chybu“. A jelikož podpora jádra v Evropském parlamentu spojuje politiky napříč frakcemi, lze očekávat, že právě na toto téma budou směřovat otázky evropských zákonodárců během slyšení o jmenování Ribery eurokomisařkou letos na podzim.
„V každé politické skupině se najdou tací, kteří nebudou hlasovat pro někoho, kdo by byl hlasitým odpůrcem jaderné energie," nechal se slyšet francouzský europoslanec Christophe Grudler (Renew Europe), který sám patří k zastáncům jádra. „Komisař je tu od toho, aby plnil program Komise - není tu místo pro osobní pocity," uvedl dále na adresu Ribery. „Bude se prostě muset přizpůsobit ... a mohu vás ujistit, že se postaráme o to, aby se přizpůsobila."
Největší odpor vůči případným snahám o omezování jádra se očekává od Francie, kde jaderný průmysl generuje zhruba 70 procent elektřiny. Nejmenovaný ministr francouzské vlády sdělil serveru Politico, že jeho země „se snaží zajistit, aby energetiku nedostal na starost někdo, kdo je proti jádru." Podle jednoho citovaného lobbisty by francouzský jaderný průmysl v Evropské komisi místo Teresy Ribery raději viděl někoho, jako je současný ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela (nestr. za STAN), o němž se rovněž uvažuje jako o možném eurokomisaři pro energetiku. Síkelu do unijní exekutivy oficiálně nominovala vláda premiéra Petra Fialy (ODS) koncem minulého měsíce.
Jádro nyní v Evropě zažívá comeback, který souvisí jednak s probíhající válkou na Ukrajině a snahou najít levné zdroje energie umožňující nezávislost na ruských surovinách, jednak s plánovaným přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. „Dekarbonizace se neobejde bez jaderné energetiky," uvedl pro Politico nejmenovaný evropský diplomat s tím, že jmenování Ribery by mohlo v tomto ohledu představovat problém. Stejného názoru je i lobbista Yves Desbazeille, podle kterého má nyní EU příležitost zrovnoprávnit jaderný průmysl s obnovitelnými zdroji energie, jako je větrná a solární. „Abych byl upřímný, nevidím její potenciální nominaci pro nás jako pozitivní,“ prohlásil na adresu Ribery.
V současné době jádro zajišťuje přibližně pětinu elektřiny v EU, přičemž atomové reaktory provozuje 13 z 27 členských států. Evropská jaderná aliance vedená Francií však loni vyzvala k posílení evropské jaderné kapacity o 50 procent do roku 2050. Pod deklaraci se podepsala i Česká republika.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Adam Šesták