Best mimo jiné citoval z New York Times, které vyšly ve čtvrtek 16. listopadu 1989, kde zaznělo varování moskevských komunistů vůči těm pražským. Pokud budou českoslovenští komunisté otálet s nutnými změnami systému, může společnost vzít moc do svých rukou a vynutit si ještě větší změny, jak se to ukázalo před pár dny v komunistické části Německa. A 17. listopadu 1989 to začalo.

A podle Besta se zase jednou rozhodlo o Češích bez Čechů.

„V odtajněné Směrnici národní bezpečnosti ze dne 22. září 1989 informoval americký prezident George H. W. Bush vládní ministry, šéfa CIA, předsedu Společného sboru náčelníků štábů a ředitele Americké informační agentury (Hlasu Ameriky) o vztazích se Sovětským svazem. Bush v tajném dokumentu napsal, že se ‚Moskva musí autoritativně zřeknout Brežněvovy doktríny a znovu potvrdit závazek... že se zdrží pohrůžky či použití síly proti územní svrchovanosti a politické nezávislosti jakéhokoliv státu.‘ O dva měsíce poději, 16. listopadu, New York Times citovaly informaci vysoce postaveného amerického představitele, že Sovětský svaz ‚ujistil Spojené státy, že nebude vojensky zasahovat ve východní Evropě‘. To bezpochyby v následujících dnech dodalo odvahu těm v Praze, kteří o sovětském vyjádření věděli. Toto nezasahování následně uvítala většina Čechů a Slováků, ale základní princip zůstal stále stejný: o nich bez nich,“ vyložil svůj pohled na sametovou revoluci Best.

Pamětníci revoluce však dodnes upozorňují, že po celou dobu sametových dní nebylo jisté, zda sovětská okupační armáda nakonec přece jen nezasáhne.

„Ještě ani neusedl prach po pádu Berlínské zdi a Václav Havel se už snažil prodat Američanům dva televizní kanály. Podle odtajněného zápisu jeho schůzky s Georgem H. W. Bushem 20. února 1990 v Bílém domě Havel uvedl, že jeho vláda by to ráda udělala z důvodu zajištění politické stability. O čtyři roky později Ronald Lauder, Bushův známý z dob Reaganovy administrativy (který působil jako náměstek ministra obrany ve věci evropské politiky a vztahů s NATO a jako velvyslanec v Rakousku), spustil TV Nova,“ napsal Erik Best, jenž se domnívá, že by tato jeho informace neměla zapadnout.

O to paradoxněji podle amerického novináře dnes působí skutečnost, že největší soukromou televizi v Česku kupuje nejbohatší Čech Petr Kellner, jehož obchodní aktivity jsou v nemalé míře zakotveny v komunistické Číně.

V obecné rovině konstatoval, že prezident George Bush starší a Václav Havel spolu udržovali nadstandardně dobré vztahy, a když Havel mluvil o potřebě transformovat socialistickou československou ekonomiku, Bush mu prý hned nabízel, že Američané mohou pomoct s privatizací.

Ale tím projevy údajně oboustranně výhodného vztahu neskončily.

„Poté, co Bush 17. listopadu 1990 navštívil Prahu ‚jako první zastávku svého osmidenního průletu napříč Evropou a Středním východem dlouhého 16 000 mil a vedoucího k zabezpečení podpory pro svůj postoj proti Iráku v Perském zálivu‘, použil Havlovu narážku v Praze na mnichovskou dohodu, aby reportérům na palubě Air Force One vysvětlil, proč musí být Saddám Husajn zastaven. Když se 9. července 1992 naposledy sešli oba ještě jako prezidenti, chlubil se Bush svým úspěchem: ‚Američané se s ním (s Havlem) ztotožňují jako s mužem svobody‘,“ pokračoval Best.