„Adolf Hitler nechtěl Mnichovskou dohodu respektovat,“ zmínil úvodem k okupaci německými vojsky Rychlík. „Od počátku snaha byla, aby navenek to vyznělo tak, že Československo se rozpadlo z vnitřních příčin, čímž by bylo do určité míry ospravedlněné, že Německo porušilo mnichovskou dohodu,“ dodal. 

Proč zrovna 15. březen 1939? Z čeho to vyplynulo? „Počítalo se, že to bude někdy kolem toho data. Samotný 15. březen vyplynul z událostí předchozích dnů, především na Slovensku,“ podotkl Rychlík a rozhovořil se o přípravě okupace. „Za druhé republiky se Československo stává satelitem Německa,“ dodává Rychlík. 

„Poté, co bylo jasné, že Slovensko a Podkarpatská Rus se odtrhly, tak Beranova vláda se rozhodla, že bude nejlépe, když se to vyřeší přímým jednáním s Berlínem. I proto se prezident Hácha a ministr Chvalkovský vydali 14. března do Berlína,“ popisoval Rychlík. Požadavek totální likvidace Československa se nečekal. „Musíme si přiznat, že protektorát byl integrační součástí Německa,“ zmínil. Hácha však na jednání neměl žádné trumfy. „To jeho vystoupení v Berlíně už nemohlo nic změnit, v tu dobu bylo jasno. V Berlíně už nemohl udělat nic, ale po návratu mohl abdikovat. Neumím ale odpovědět na to, zda se mohl zdvihnout a s prásknutím dveří odjet bez připojení podpisu,“ řekl. 

„Adolf Hitler se často stylizoval do pozice císaře říše za středověku,“ popisoval dále Rychlík, než se zase vrátil k osobě Háchy. „Je sporné hovořit o Háchovi jako o politické osobě. Byl vynikající právník. Byl to člověk vzdělaný, také se zajímal o kulturu, ale těžko o něm hovořit jako o politikovi. Já bych spíš to viděl jako obecnější problém, problém kolaborace a menšího zla. Všichni tito lidé se domnívali, že musí zůstat na svých místech, aby zachránili, co se dalo. A většinou nezachránili nic a sami se zdiskreditovali. Politik, když vidí, že nemůže udělat nic, má odejít,“ sdělil a jmenoval například také Tisa na Slovensku. 

Bezpečnostní zpravodajská služba v té době fungovala tak, jak to šlo. „Těžko jim lze něco vytknout. Pochopitelně i zpravodajští důstojníci musí poslouchat rozkazy. A rozkazy vydávají politici,“ zmínil. „Po každé katastrofě se hledají viníci a po bitvě je každý generál, ale to nic nemění na tom, že nad touto dobou musíme přiznat, že je zapsána černými písmeny v našich dějinách,“ hovořil také Rychlík.