Švédsko a Finsko společně požádaly o vstup do Severoatlantické aliance loni po ruské invazi na Ukrajinu. Žádost musí podpořit všech třicet členů NATO, přičemž přijetí obou severských zemí doposud ratifikovalo 28 zemí. Posledními zeměmi, jejichž parlamenty musejí rozšíření NATO ratifikovat, jsou Turecko a Maďarsko.
Turecko dosud odmítá ratifikaci zejména kvůli údajné švédské podpoře kurdských teroristických organizací. Finsko by tak mohlo do NATO vstoupit dříve než Švédsko, ačkoliv přihláška byla podaná společně.
„Ve vztahu k Finsku nemáme žádný velký problém a stále zdůrazňujeme, že Švédsko by mělo podniknout konkrétní kroky,“ prohlásil v únoru turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu podle informací Deutsche Welle.
„Hlavní otázkou není, zda Finsko a Švédsko ratifikují společně. Hlavní otázkou je, aby byly obě země co nejdříve ratifikovány jako plnoprávní členové,“ tvrdí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ten se účastnil schůze finského parlamentu, kde finští zákonodárci definitivně schválili rozhodnutí stát se členem NATO, když pro hlasovalo 184 poslanců a proti jen sedm.
Finská premiérka Sanna Marinová na tiskové konferenci po boku Jense Stoltenberga uvedla, že Finsko a Švédsko by již dávno měly být členy, protože splnily všechna kritéria. „Samozřejmě to úplně nereflektuje politiku otevřených dveří NATO,“ uvedla s tím, že to ohrožuje důvěryhodnost NATO.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.