Podnikatel a textař Michal Horáček chce, aby se ověřovalo, zda každý příchozí skutečně splňuje podmínky pro udělení azylu. „I z nich máme právo si vybrat, koho přijmeme. Léta patříme k nejvybíravějším státům v Evropě a podle mého je to dobře,“ poznamenal. Líbí se mu, že podle výroční zprávy za rok 2016 tyto lidi prověřuje i Bezpečnostní informační služba (BIS).

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš uvedl, že je odpůrcem povinných kvót, protože jde o politicky nevhodné a věcně nepraktické řešení. „Pokud jde o osoby ucházející se o azyl, platí standardní pravidla. Žádost o azyl se má řešit v první bezpečné zemi, do níž uprchlík dorazí,“ uvedl Drahoš. Odmítl přijímání ekonomických migrantů, a to především „z kulturně vzdálených zemí“. Vzácnou výjimkou dle něj mohou být lidé z profesí, které je potřeba v ČR naléhavě obsadit.

Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer má k přijímání migrantů odtažitý postoj, nelze dle něj přijímat celou bídu světa. Poznamenal, že povinností státu je na prvním místě zajistit bezpečí vlastním občanům a „nedopustit rozpad solidarity a sounáležitosti mezi lidmi“. Dlouhodobě to od státu vyžaduje účinnou ochranu hranic a těsnou koordinaci v rámci Evropské unie. „A to včetně vyhošťování nelegálních přistěhovalců, stejně jako posílení dlouhodobé rozvojové a humanitární pomoci v zemích konfliktu,“ uvedl Fischer.