„Máme návrhy ČMKOS pro ozdravení veřejných financí. Myslíme si, že to je přesně to, co by mohlo být také diskutováno. Jiný zdroj, jiný pohled, stejný směr, ale podle našeho soudu ještě s lepším výsledkem,“ řekl Středula na tiskovém brífinku k návrhům na ozdravení veřejných financí. 

„Musí dojít k informaci o tom, jak k tomu došlo, jaké jsou příčiny toho současného stavu. Proč? Musíme se podívat zpátky několik let. Především na období po roce 2020, kdy daňové reformy těch posledních let, to znamená daňové reformy prvního a druhého balíčku a roku 2022, způsobily deficit na příjmové straně ve výši 300 miliard korun. To jsou obrovité peníze, které nelze nikde virtuálně ztratit. Ty tady jsou, chybějí a toto je dopad. Kde se to odehrálo? Kde byl ten problém, před kterým jsme varovali? Takže především to byla otázka superhrubé mzdy. Už jsem slyšel, že prosazuji návrat, konstatuji: ne, ČMKOS ani Středula ani kdokoliv jiný nechce návrat supehrubé mzdy. Není pro to žádný důvod. Superhrubá mzda nejde zpátky vrátit. Protože to je mechanismus, který je opravdu nevratný. Otázka, jak se to může dál vyvíjet, je otázka třeba daňové progrese, ale to je všechno otázka následných diskusí,“ poznamenal Středula. 

„Samozřejmě sleva na dani z poplatníka, daňový bonus u dětí, to všechno jsme kvantifikovali, jak to vypadá, co to způsobilo. Kde se tady ty změny, které se tehdy říkaly z důvodu covidu, ale to nebyla otázka covidu, to byly daňové změny a byla velká daňová reforma, která se tehdy odehrála. Dále to byl balíček, který obsahoval loss carryback, zrychlení odpisů, daňové osvobození státních dluhopisů, zrušení daně z převodu nemovitostí, daňový paušál pro živnostníky a stravenkový paušál. A to dohromady souhrnně vytvořilo opětovně výpadek ve výši 110 miliard korun, takže tady už vidíte to složení, jak se ten výsledný deficit, jak se vlastně skládal. A to, co se odehrálo na podzim roku 2022, tak to byly další věci. Jedna bylo zrušení systému EET, pozor, to není jenom samotné EET, tam byla i otázka daní, které byly snižovány a již se nevrátily zpátky do té stejné podoby. Dále zvýšení hranice pro paušální daň na dva miliony, to znamená asi 20 miliard korun. Dále prodloužení mimořádných zrychlených odpisů. Dále snížení sociálního pojištění u zkrácených úvazků... Vláda, přestože věděla, že bude dělat důchodovou reformu, tak si snížila příjmy pro ten důchodový systém. V tomto případě pět miliard korun. Zaměstnavatelé nepotřebují takovouto podporu, spíš jde o to, zda mají vůbec ta místa, která by v té kategorii zkrácených úvazků mohla fungovat,“ popsal Středula.

„Důležité na tom celém balíku je, abychom si uvědomili, že celý příjem z veřejných financí je tvořen ze dvou třetin právě příjmy ze strany zaměstnanců a důchodců. To je ta otázka daně z příjmů fyzických osob, jsou to DPH, jsou to odvody na zdravotním a sociálním pojištění, je to spotřební daň. To všechno tvoří následně příjmy, a proto my říkáme, že zaměstnanci a důchodci jsou daňoví soumaři. Jsou vlastně neustále konfrontováni s různými úpravami, kde se na jedné straně odpouští, na té straně těch majetkově silnějších, podnikatelů a dále, ale na stranu zaměstnanců se to potom tímto způsobem přesouvá. Proto měl pro nás ten balíček tyto konsekvence zřejmé,“ uvedl Středula, podle něhož odbory chtějí otevřít debatu o jiných alternativách. 

Jak dále uvedl, odbory navrhují k ozdravení financí zrušit zvýšení paušálu i snížení odvodů krátkých úvazků či spustit EET.