Besedy se v Plzni zúčastnilo zhruba patnáct především mladých lidí, evidentně pravicovějšího založení, a tak poslanci nebylo nijak oponováno.

Nestraníci mají pré

„V roce 2006, v době opoziční smlouvy, bylo velmi jednoduché vystoupat rychle v politice,“ zavzpomínal poslanec Farský. Když už tehdy byla sociální demokracie lidsky vyprahlá, u ní se dalo okamžitě „nastupovat“ do Sněmovny, a ani v ODS to nebylo také tak náročné. „Buď bude vládnout odeeska a sekundovat jí ČSSD, anebo bude vládnout sociální demokracie a ODS bude v opozici. Když počítali, že se občas vymění, tak proč by si šli po krku. Dnes u všech stran klesá počet členů, protože můžete ovlivňovat svět v mnoha jiných pozicích. Nestraníci kandidují na stranických kandidátkách. Není už takový přísný režim, že kdo není členem strany, tak už se nedostane na kandidátku. Není nutné, aby vám připisovali hříchy strany, za kterou kandidujete,“ vysvětloval přítomným.

U Starostů se podle Farského může kdokoliv stát příznivcem, ale trvá dva roky, kdy musí být registrovaným příznivcem, aby se mohl stát právoplatným členem. „Navíc mnoho lidí si myslí, že do Starostů a nezávislých může vstoupit jenom ten, kdo má zkušenosti starosty, což je blbost, ale mnoho lidí to tak bere.“

… což takhle čtyřkoalici?

„Nemůže být nezávislost spojena s určitou nečitelností?“ zněla otázka moderátora akce.

„Pravice, která je individualističtější, má více výrazných osobností, sešněrování do nějaké skupiny zcela nepasuje. To bohužel vede k tomu, že se pravice ve finále oslabuje, že se rozštěpí do více stran. Rozdíly mezi topkou, lidovci a Starosty najdu, ale jestli jsou to rozdíly, které mají odůvodňovat samostatnost strany, to už bych tvrdit nedokázal. Prostě, ty jsou si tak blízké, že by to spíše slušelo nějakým frakcím v rámci jednoho uskupení, než jít do toho každý sám. Minulé volby byly hodně specifické, měnilo se to, vařilo, předělávalo a myslím, že byly pro mnohé poučením. Možná spolupráce bude i v rámci sněmovních voleb. Ale tam je jedna věc, která je pozůstatkem opoziční smlouvy. A to, že když je nějaká koalice, tak dvoukoalice musí získat deset procent, trojkoalice patnáct, čtyřkoalice dvacet procent – a to si nikdo neriskne,“ vysvětloval Farský. A poté pochválil hnutí slovy: „Starostové jsou takoví tiší, ale pracují jako včeličky. Už v listopadu jsme podávali ústavní stížnost, aby se toto pro koalice zrušilo, což by obrovsky uvolnilo možnosti spolupráce.“

Poté následoval dotaz pravděpodobného sympatizanta topky: „Mrzí mne roztříštěnost stran, které jsou velice podobné. Je mi jedno, kterou z těch tří stran volím, ale ve výsledku jak jste roztříštěni. Malé výsledky TOP 09 a KDU-ČSL – jakou máte zkušenost s lidmi z těchto stran, zda to vzali jako nějaké varování, reflexi toho, že jde o naši existenci. Uvědomily si to ty strany, že jsou v ohrožení své existence? Mně přijde, že si to neuvědomují a nejsou schopny ustoupit ze svých mocenských ambicí, ve které někdy doufají. Aby vzniklo něco fungujícího, třeba jako Demokratický blok,“ pochvaloval si tazatel.

„Když se průběžně pohybují před nebo pod pětiprocentní hranici, tak ty otázky musejí přicházet. Když ve Sněmovně nebude topka nebo KDU-ČSL, tak je to v podstatě ekonomicky rozloží. Tím, že my nemáme velké aparáty, velká zázemí, žijeme z regionů, kde se to podhoubí spíše zvětšuje, takže Starosty by to nelikvidovalo a jsme k tomu paradoxně tlačeni nejméně. Nemáme neukojené ambice být poslancem,“ uvedl hrdě Farský.

Poslancování není zrovna „trendy“

Pak překvapil osobním poznatkem: „Je to společenský sešup. Pamatuji se na rok 2010, kdy jsem se stal poslancem – ale že bych po tom nějak toužil... já byl poslední na kandidátce. Vykroužkovali mne na první místo. Tou dobou jsem byl ještě na vozíku po úrazu. Jel jsem na tom vozíku přes město a viděl jsem, jak lidé na mne změnili názor. Už jsem nebyl ten jejich starosta, který je od rána do večera na radnici a krvácí pro ně a dělá co může, ale už jsem byl ten pražský poslanec, který bere těžký prachy, žere levný chlebíčky, nic nedělá a jenom lítá po světě. Přeháním to, ale v mnoha očích jsem toto viděl,“ uvedl smutně a pokračoval: „To bylo dva dny po volbách, ale už jsem byl v jiné pozici. Takže to není o tom, že by starostové toužili, prali se o to, aby byli na kandidátkách, aby se stali poslanci.“