Na Vlastě Chramostové ocenil, že za komunistické normalizace neplavala s proudem. „Paní Vlasta nedržela hubu a neplavala. Naopak se zapojila jako jedna z chartistek do toho hnutí,“ poznamenal Rejžek v internetové televizi DVTV s odkazem na Chartu 77.

Skutečností je, že v 50. letech minulého století podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností, v 60. letech vstoupila do komunistické strany, ale později se k tomuto selhání dokázala přiznat a omluvit se obětem. I to na ní Jan Rejžek ocenil. „Byla to opravdu slušná žena, která byla schopná pokání,“ ocenil host internetové televize a vynadal internetovým trollům za to, že se po Chramostové dodnes vozí. „Na sociálních sítích se začíná šíleně relativizovat to, co bylo, ta minulost,“ posteskl si Rejžek. Připomněl také, že šlo o rozpolcenou dobu, ve které nejeden člen komunistické strany odsuzoval odpůrce režimu, ale doma poslouchal Karla Kryla.

V 70. letech minulého století už byla Chramostová zakázaná a hrála jen bytové divadlo, které však podle Rejžka bylo úžasné už v tom nápadu, že když já nemůžu do divadla, tak divadlo půjde za mnou.

„Neodpustím si poznámku k jedné její kolegyni. Jiřina Bohdalová v jednom z polistopadových Televarieté s Vladimírem Dvořákem šprýmovala o tom, že možná bude zakázaná jako režimní herečka a že jí nezbude nic než dělat bytové divadlo. Tak já jsem o tom tehdy napsal, že to je vrchol drzosti dělat si legraci z Vlasty Chramostové. Že to je signifikantní, že právě tihle lidé, kteří se hřáli na výsluní, rozdávali radost, jak by řekl pan prezident, tak si dělají legraci tímhle způsobem. Já jsem pak Jiřinu potkal a ona se mě hlavně ptala, co to je signifikantní, tak jsem jí to vysvětlil,“ rozpovídal se Rejžek s tím, že kdyby byl na místě Jiřiny Bohdalové, tak by raději mlčel a nedělal si legraci z Vlasty Chramostové a z bytového divadla.

Skutečnost, že komunisté Vlastě Chramostové jednoho dne zakázali hrát, vedla k tomu, že na ni národ poněkud pozapomněl. Naproti tomu např. na Karla Gotta Češi nezapomněli, jak je vidět i na sociálních sítích, jako je Facebook.

„Jsem sado-maso, takže sleduju Facebook a trollí diskuse a tam samozřejmě anonymní lůza porovnává počty svíček na Bertramce a na piazzetě Národního divadla. Já jsem tam byl taky dát svíčku a byla tam pěkná scéna. Svíček tam pravda nebylo hodně, jako kdyby o to šlo, ale přišla tam jedna starší dáma, které se nedařilo zapálit svíčku, tak jsme to společnými silami nějak dokázali. Dal jsem se s ní do řeči a ona mi popisovala, jak chodila specielně na Vlastu Chramostovou do Národního divadla. To jsou její fanoušci. Ne hysterky, který pojedou 400 kilometrů,“ pravil Rejžek.

Je přesvědčen, že by si pohřeb se státními poctami nepřála, právě proto, jak velká to byla žena. Svou velikost prokázala právě tím, že se dokázala přiznat ke spolupráci s StB a k členství v komunistické straně a oba tyto kroky popsala jako svou chybu. To řada normalizačních komunistů nedokázala.