Vládním koordinátorem strategické komunikace bude bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Vláda schválila návrh na jeho jmenování 29. května. Odbor na Úřadu vlády by měl vzniknout začátkem července. Cílem odboru je srozumitelně informovat společnost o základních hodnotových tématech státu. Obsah práce by měl být nestranický, podle Foltýna se jedná o úřednickou, nikoliv politickou pozici.

Vedle strategické komunikace bude mít koordinátor na starost i obranu před dezinformacemi a cizím vlivem.

„Budeme se snažit, aby komunikace byla autentická, pravdivá, ale zároveň zábavná a přitažlivá, aby byla schopna konkurovat algoritmům sociálních sítí. Měla by být pozitivní a rozhodně bude velmi upřímná,“ uvedl Foltýn s tím, že pro odbor nepožaduje velký rozpočet. „Pokud budeme schopni komunikovat opravdu dobře, tak těmi, kdo by měl šířit samotné narativy, by měla být média a případně samotní občané.“

K celému tématu „strategické komunikace“ je skeptický europoslanec Jan Zahradil. V komentáři na svém facebooku se zaměřil na příznivce tohoto opatření a jejich reakce na to. Zahradil míní, že z reakcí těchto podporovatelů na sociálních sítích vyplývá, že jejich skutečným cílem není zlepšení komunikace a koordinace. Místo toho prý očekávají a těší se na státní zásahy do online obsahu, které by měly odstranit nebo potlačit názory a teorie, které jim nevyhovují.

„Oni se domnívají – a vysloveně se na to těší – že bude především odstartována série státních administrativních zásahů do online obsahu (sítě, servery, el. média), která některé jim nepříjemné názory, tvrzení, teorie atd. takříkajíc vyřadí z provozu, eliminuje a znemožní k nim přístup či je dokonce bude postihovat,“ píše Zahradil. A že tito příznivci od strategické komunikace rovněž očekávají, že jejich vlastní postoje získají díky regulačním opatřením více prostoru.

Zahradil doufá, že jsou na omylu; celou situaci však považuje za „krajně znepokojivou“. „Ale jásot, který u těchto zpravidla verbálních obhájců svobody, demokracie a lidských práv způsobuje představa, že by se podařilo někomu jim protivnému ‚zavřít hubu‘ (slovy jednoho z nich) je krajně znepokojivý,“ píše europoslanec.

Zahradil kritizuje aktuální vlnu boje proti dezinformacím, kterou označuje jako „dezinfománii“. Má za to, že tento trend se bude objevovat stále častěji s blížícími se volbami. V souvislosti s tím zaznamenal minulý týden čtyři příznačné události.

Jako první uvádí, že prezident Petr Pavel při jmenování nového ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška také zdůraznil důležitost „strategické komunikace“ a boje proti dezinformacím. „Prezident pravil, že události, které se v našem okolí dějí, ukazují na zhoubnou moc dezinformací. Škoda, že neupřesnil, které události v našem okolí měl na mysli,“ poznamenal Zahradil.

Dále se zmiňuje o Pirátech, kteří představili svůj dvanáctibodový plán na boj proti dezinformacím, což Zahradil vnímá jako znepokojivý posun od jejich původního internetově anarchistického přístupu k současné formě ideologické regulace.

Zahradil také upozorňuje na novou iniciativu „Český prostor“, která podobně jako „Milion chvilek“ volá po nové legislativě, úřední koordinaci a financování boje proti dezinformacím, a organizuje petici a demonstraci na podporu těchto kroků.

Zahradil ve svém příspěvku uvedl několik osob s iniciativou „Český prostor“ spojených, které jsou signatáři její petice. Mezi nimi například Olga Sommerová, Halík, Rejžek, Hutka, Nutil, Kartous a Alexandra Alvarová.

Dále Zahradil zmínil zprávu Ministerstva vnitra ČR o extremismu, kterou interpretuje jako snahu označit kritické hlasy jako „antisystémové“ a „prokremelské“.

Za všemi těmito snahami podle europoslance Zahradila stojí různé lobbistické zájmy. Média hlavního proudu podle něj usilují o regulaci mediálního trhu a omezení konkurence; státní a nadstátní byrokracie chce zvýšit své pravomoci a rozpočty; nevládní sektor a „experti“ chtějí získat veřejné a soukromé peníze na své projekty a kampaně. A politici chtějí dehonestovat své oponenty.