Pokud odborníci přehánějí, uvést vše na pravou míru bude podle Skály hračka. Míří-li ovšem do černého, diskusí v médiích to skončit podle něj nesmí. „Kůrovcová kalamita. Jde opravdu jen o to, co se nám tvrdí? Anebo hrozí pohromou, napravitelnou až za celé generace?“ ptá se ve svém textu na ParlamentníchListech.cz komunista.

Otázka podle něj také je, zda je pravda, že jsou napadeny už miliony kubíků dřevní hmoty – lýkožroutem smrkovým i jinými parazity plenícími i borovicové porosty. „Je pravda, že oslabená vegetace se tím snáz stává i kořistí ploskohřbetky, bekyně a dalších škůdců? Že tohle vše se letos šíří jako lavina?“ dodal s tím, že pokud tomu skutečně tak je, zajímalo by ho, co brání identifikaci ohnisek nákazy a jejich neprodlené asanaci dřív, než spustí dominový efekt, k nimž zavazují lesní zákon a vyhláška Ministerstva zemědělství 101/1996 Sb.

V souvislosti s tím by jej pak zajímalo tedy i to, zda přišla lesní správa opravdu i o někdejší technické a personální zázemí, jímž by obojí zvládala vlastními silami. „A  získává je tak jen cestou zakázek privátním subjektům, vázaných na výběrová řízení – a tedy za cenu fatálních zpoždění? Má-li stát v oboru i dva vlastní velké podniky, čím se na narůstající problém reaguje v jejich struktuře a organizaci?“ nepřestával se ptát Skála, jenž by se rád dozvěděl i pravdu o tom, zda řada konkrétních návrhů, předkládaných v daném směru už před lety, zůstává ležet ladem.

Jsou následky stavu, k němuž to vede, skutečně tak alarmující, jak tvrdí renomovaní experti? Odborníci prý tvrdí, že se z desítek stromů, které ten roj znehodnotil, vyklubal adekvátní násobek parazitů už v červnu a ti se letos dokázali rozmnožit potřetí už do konce srpna – a nepřijde-li zima nezvykle brzo, stihnou to do října i počtvrté. „Expertní prognóza je děsivá.“ zdůraznil Skála.

Už zhruba z 10 000 napadených stromů, u nichž asanace neproběhla včas, se letos vyrojí na 25 bilionů parazitů. „Tak kobercový nálet podle nich hrozí zkázou. Část těch, kdo se bojí přijít o práci, varuje před plošnou devastací smrkových porostů. Jiní se obávají, že přemnožený parazit decimuje i spoustu jiných dřevin,“ doplnil.

Ukazatele, jež ututlat nelze, vedou podle Skály k vážnému zamyšlení už teď. „Například propad ceny dřevní hmoty, nevídaný ani po řadě velkých polomů. V řadě lokalit se blíží k hranici, kdy náklady obnovy lesního porostu nepokryje ani mýtní těžba,“ napsal a dodal, že do rovnováhy, zavedené už za Marie Terezie, to vnáší i finanční lapálie. Řadu lesnických firem už srazila do kolen. Teď to hrozí i mnoha dalším. Místo výnosů, s nimiž počítali, zbudou oči pro pláč prý i těm, kdo lesy vlastní.

Co bude s porosty, představujícími většinu českých lesů, je však i mnohem vážnějším rozcestím, míní Skála. „Zmiňme aspoň tu z jeho dimenzí, vysílajících stále akutnější zprávu v posledních letech. Jsme jednou z evropských ‚střech‘ vodního koloběhu. To, zda z něj zadržíme potřebný díl na našem území, závisí právě i na mase a kvalitě lesní vegetace. Spotřeba vody na hlavu už klesla pod polovinu nedávného stavu,“ zmínil.

Původní text ZDE.

Budoucnost našich lesů je podle Skály akutní prioritou, a co o ní rozhodne, nepatří jen odborným kruhům. „Plné právo na ně má i laická veřejnost. Mít jasno v tom, před čím varují kovaní experti, je v zájmu všech a každého,“ je přesvěsdčen.

„Vše, čím mne bombardují experti, přijímám jako laik v dobré víře. Zkázu českých lesů připustit nesmíme! Pokud se ukáže, že panikaří, jsem připraven se omluvit a vykrákat je za uši,“ uzavřel s tím, že prokáže-li se však, že mají pravdu, jistě si vezmou slovo aspoň pak. Je-li to skutečně tak, že by tím ohrozili svou existenci, spoléhá Skála na jejich pádné argumenty.