„Diskuze na ČT k WFT je hodně nevyvážená,“ začíná Michal Šnobr svůj komentář na Twitteru a pokračuje tím, že do České televize chodí vesměs jen „kývači“, míněno lidé, kteří se zavedením daně z mimořádných zisků (WFT) souhlasí.

„Už tam někdo vysvětlil Nařízení Rady EU 2022/1903 z 6. 10.? EU návod k řešení energetické krize. Návod jak kompenzovat výdaje rozpočtu na domácí zastropování cen energií u spotřebitelů?“ ptá se poté Šnobr a pokračuje.

1/3 Diskuze na @CT24zive k WFT je hodně nevyvážená. Chodí vesměs jen kývači. Už tam někdo vysvětlil podstatu Nařízení Rady EU 2022/1903 z 6.10.? EU návod k řešení energetické krize. Návod jak kompenzovat výdaje rozpočtu na domácí zastropování cen energií u spotřebitelů?

— Michal Šnobr (@michalsnobr) October 26, 2022

„Žádné barikády proti výběru prostředků od energetiky a dalších sektorů tu nejsou. Minoritní akcionáři ČEZ, kterých se to týká, jen upozorňují na na první přečtení zfušovaný a chaotický návrh zákona o WFT od Zbyňka Stanjury, který je svým pojetím i přijetím značně rizikový a bude soudně zpochybňován,“ je si Šnobr jistý tím, že případné přijetí sporného zákona skončí u Ústavního soudu.

„Přitom by stačilo, kdyby si v Česku politici, média (99 % novinářů to nečetlo) konečně nastudovali 21 stránkové dobře vymyšlené Nařízení EU 2022/1903 z 6.10., pochopili obsah, smysl a cíl nařízení,“ vyzývá Michal Šnobr odbornou veřejnost k nastudování zmíněného nařízení EU. A nezůstává jen u toho. Poukazuje dokonce na jeho rozpor s českou daní z nepřiměřených zisků.

3/3 a bude soudně zpochybňován. Přitom by stačilo, kdyby si v Česku politici, média (99% novinářů to nečetlo) konečně nastudovali 21 stránkové dobře vymyšlené Nařízení EU 2022/1903 z 6.10., pochopili obsah, smysl a cíl nařízení. Jde z toho pochopit i rozpor s českou WFT...

— Michal Šnobr (@michalsnobr) October 26, 2022

„Jde z toho pochopit i rozpor s českou WFT.“

Stanjura chce podle ČTK vložit svůj návrh WTF do vládního návrhu takzvaného daňového balíčku, který kromě jiného zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva miliony. 

Podle Stanjurova návrhu by daň z mimořádných zisků měla platit pro největší energetické společnosti a banky a plošně v oblasti zpracování ropy a těžby fosilních paliv. Za nadměrný bude považován zisk, který o 20 procent a více překoná průměrný zisk společnosti za poslední čtyři roky. Tento nadměrný zisk bude zdaněn 60% sazbou.

Toto opatření by mělo platit od 1. 1. 2023 až do konce roku 2025. Ani to se ale nelíbí Michalu Šnobrovi, který pro server Seznam Zprávy namítl, že firmy tak mohou daň platit i tehdy, když už bude dávno po válce.

O komplikacích ohledně začátku platnosti, resp. zpětného zdanění od 1. 1. 2022 jsme psali ZDE. Renomovaný ekonom Lukáš Kovanda dokonce v souvislosti s tím prohlásil, že osobní PR Richterové a Jurečky stálo státní kasu 31 miliard. Slova Olgy Richterové (Piráti) a Mariána Jurečky (KDU ČSL) o zdanění již za rok 2022 totiž zapříčinila pokles hodnoty akcií některých klíčových firem a bank a způsobila miliardové ztráty akcionářům.

To ale nejsou zdaleka všechny výhrady Michala Šnobra ke Stanjurově návrhu zákona. Šnobr dokonce obvinil Stanjuru, že si z nařízení EU udělal trhací kalendář.