Podle něj znepokojující události v Kolíně nad Rýnem odkryly latentní rasismus, který už plně zachvacuje do iracionality hluboko zabředlou českou společnost. „Nesrovnatelně horší tragédii hladovějících obyvatel syrského města Madája, jež se nachází v kleštích především syrských vojsk a Hizballáhu na jedné straně, ale i protivládních rebelů včetně džihádistů z Fronty an-Nusrá a Ahrar al-Šam operujících v samotném městě na straně druhé, jak na základě poznatků z arabských médií informuje Juan Cole, se však tolik pozornosti nevěnuje,“ konstatuje Veselý.

Tamní populace se podle Veselého, jenž se odvolává na Colea, připojila k protivládním protestům, které přerostly v ozbrojený odpor a radikalizaci protiasadovských bojovníků.

Původní text ZDE.

„Město se rozdělilo na několik zón a v některých těchto zónách se jejich obyvatelé přiklonili na stranu salafistických a káidistických elementů z Fronty an-Nusrá a Ahrar al-Šam. Tyto dvě skupiny prosluly svou zarytou nenávistí k šíitům, což na scénu přivedlo libanonské hnutí Hizballáh, jež v syrském kotli bojuje po boku armády Bašára Asada. Bojovníci z Hizballáhu se totiž obávali, že by káidisté mohli z Madáji a Zabadani provádět výpady proti jeho pozicím v Libanonu,“ popisuje situaci Veselý. Syrská armáda se dle něj rozhodla v případě Madáji město vyhladovět, aby eliminovala nepřítele.

„Ačkoliv je pravda, že protiasadovští rebelové drží v kleštích několik šíitských měst v syrské provincii Idlib, situace v Madáji a Zabadani je přece jen odlišná. Juan Cole, který se netají názorem, že režim Bašára Asada je de facto stalinistický, dále píše, že přítomnost 600 salafistických a káidistických militantů v Madáji nemůže nikterak ospravedlnit hrozivé hladovění tamních civilistů včetně dětí. Syrská vláda by navíc měla povolit opuštění města těm jeho obyvatelům, kteří o to projeví zájem,“ uzavírá podle Veselého Cole.

„Na osudu hladem umírajících obyvatel syrské Madáji lze pádně demonstrovat válečný horor v Sýrii, jenž iracionální a zveličené obavy Evropanů z uprchlíků i migrantů proudících z Blízkého východu a Afriky ukazuje v neuvěřitelně zahanbujícím světle. Jestliže podle prohlášení německého ministerstva vnitra byli z 31 útočníků v Kolíně nad Rýnem slovy čtyři Syřané, kteří tvoří páteř uprchlické vlny do Evropy, je tragikomické, abychom nadále hovořili o nutnosti uzavírat hranice Evropy tváří v tvář těmto ‚nájezdníkům‘,“ uzavírá Veselý.