"Nedohodli jsme se na tom, že bychom něco veřejně závěrem formulovali. Myslím si, že to byla velmi úspěšná konstruktivní schůzka," uvedl pouze.

Podle zdrojů ČTK měla být tématem jednání mimo jiné budoucnost Tomáše Hünera (za ANO) jako ministra průmyslu a obchodu v nové vládě, kterou by mělo sestavit hnutí ANO se sociálními demokraty s podporou komunistů. Beneš to ale popřel. "Personální otázky jsme neřešili, to není moje role," řekl. Podle informací ČTK by mohl Hünera ve funkci nahradit bývalý ministr práce a sociálních věcí z úřednické vlády Jiřího Rusnoka František Koníček.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V poslední době se hovoří o možné transformaci nebo rozdělení společnosti. "Je to primárně na rozhodnutí jak premiéra, tak ministra průmyslu a obchodu - se kterým se, jak se zdá, v této věci shoduji - ale jsem proti rozdělení ČEZ. Výhodou ČEZ je právě to, že je to jednotný podnik," řekl dnes v rozhovoru pro TV Barrandov prezident. Záměr rozdělení ČEZ má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.

Premiér Babiš ještě jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) podporoval výstavbu nového jaderného bloku z peněz ČEZ. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Loni v lednu Babiš mimo jiné uvedl, že zástupci jeho tehdejšího ministerstva financí hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení ČEZ. Dozorčí rada před předloňskými Vánocemi nicméně potvrdila ve funkci předsedy představenstva Beneše na další čtyři roky.