„Díváme se na situaci, která není férová, kde se z mého pohledu dějí věci, které nemají v demokratické společnosti prostor. Zejména v posledních dvou letech je to častý jev, který v podstatě sledujeme už na každém kroku,“ uvedl Rajchl.

Je podle Rajchla Ruská federace nástupcem SSSR? „V právní rovině je Rusko zcela jistě nástupcem Sovětského svazu, ale srovnávání s rokem 1968, to byl konflikt, který měl úplně jiné příčiny, bylo to prostě úplně něco jiného,“ řekl.

Je Česko z diplomatického hlediska vazalským státem, který bude vždy ve vleku velkých státních celků? „Záleží vždy na tom, jakým způsobem se vedení státu chová. Pokud budeme mít stále narativ, že se bez velkého bratra neobejdeme, tak se logicky budeme stále snažit schovat někam do stínu někoho velkého...“

Přitom podle něj naše země má na to, aby byla samostatnou, suverénní zemí s jasně definovanou zahraniční politikou. „Nemusí být státem, která je neustále ve vleku někoho dalšího, a konat tak, jak někdo druhý chce,“ míní.

• Celý rozhovor k poslechnutí ZDE

Když čte titulky, že Česko se nyní stalo důležitým mezinárodním hráčem, je mu prý do smíchu: „Protože je to celé přesně obráceně. My jsme naskočili na vlnu, kterou jsme si ještě o to víc přiživili. Německo, Rakousko ani Maďarsko se k tomu konfliktu na Ukrajině nestaví takhle hystericky,“ všímá si.

Dnes se nosí jen jeden názor vyhovující oficiální linii. „Žádná agrese není ospravedlnitelná, ale tady spolu s tím vznikl takový narativ, že když někdo naznačí, že konflikt je daleko složitější a není jen pravá nebo levá, tak je z vás automaticky zastánce Putina, proruský troll a podobné věci. Tyto otázky je ale třeba si klást, odpovídat na ně a vést k nim otevřenou diskusi. Když vás někdo hned onálepkuje, že tím schvalujete agresi, to je samozřejmě směšné a naivní. Svět není černobílý, není tu jen hodný princ a zlý drak, je tu celá řada aspektů, které je třeba vzít v potaz. Poslední dny nám to na tom konfliktu ukazují zcela jasně a jednoznačně,“ pokračuje Rajchl

„Nebuďme hysteričtí. Nenaskakujme na každou návnadu, kterou nám někdo hodí. Snažme se udělat především to, co je dobré pro Českou republiku,“ nabádá, že zájmy našich občanů a naší země musí být prioritou jakéhokoli politického plánu či strategie.

Česká republika posílá spoustu vojenského materiálu Ukrajině, která je ve válce s Ruskem. Vyzbrojování jedné strany má však mezinárodněprávní důsledky. Mají na to čeští politici mandát?

„Z právního hlediska je to velmi pochybné. Myslím, že takový mandát nemají. Je zde hledisko, jestli to České republice pomůže, nebo to pro ni může představovat riziko. Vyzbrojování Ukrajiny to riziko totiž přestavuje zcela jednoznačně. Vozit do ozbrojeného konfliktu zbraně je prostě nesmysl. To považuji za naprosto chybný krok, který je naivní, z dlouhodobého hlediska nám jenom uškodí. A Ukrajině vůbec nepomůže. Je to, jako kdyby někde hořelo a vozili jsme tam kanystry s benzínem. Takhle se to prostě nedělá,“ pokračoval Rajchl.

S tím, že pomoc lidem postiženým válkou by měla být adresná, aby ji nezneužívali lidé, kteří vůbec nepocházejí z válečné oblasti a chtějí na ní pouze ekonomicky vydělat.

„Objevily se dokonce informace, že všechny zbraně, co jsme poslali, jsou zničeny. Je otázka, zda ta pomoc vůbec měla smysl. Naopak pro Českou republiku to představuje riziko a dodatečné náklady, protože vojenskou techniku, kterou jsme tam poslali, zase budeme muset znovu nakoupit. V době ekonomické krize bychom se měli především starat o lidi, kteří se dostávají do velmi těžkých situaci. Není, myslím, dobré jít nakupovat zahraniční tanky a přezbrojovat naši armádu,“ doplnil Rajchl.

Aktuální pomoc české vlády ukrajinským občanům, podle něj, není vůbec nastavena správně: „Ta pomoc je nekoncepční, je to totální improvizace. Opět je to pomoc, která je vedena tou hysterickou vlnou. To otevření té brány bez jakékoli koncepce... to upřednostňování migrantů před občany České republiky, ale i před ostatními uprchlíky... to je nesprávné.“