„Česko je blázinec, kde se vlády ujali chovanci. Jsou to psychopati jak vyšití,“ zaznělo v jednom z příspěvků ve Slovenském domě v Praze. Konala se tam debata pořádaná Nadací Železná opona  Česko v neklidném světě. Dost jsme ji překopali, takže začínáme od dotazů a směřujeme k promluvám obou expertů. I tak si to užijete...

Levičák Fico, pravičák Dzurinda

Reportér ParlamentníchListů.cz se hned po skončení monologů obou pánů zeptal, jestli je Robert Fico opravdu takovou hrozbou pro demokracii na Slovensku, jak je to v Česku vládnoucí garniturou prezentováno? „S určitou obavou řeknu pár zlobivých vět. Především se domnívám, že fázově je Slovensko dál než Česko. Tam se věci odehrávají s větší razancí než u nás. Příklad. Na Slovensku existuje spousta stran na jedno použití. Lidé zklamaní existujícím stavem schválí novotvary a někdy je odhlasují přímo do vlády. V dalších volbách tyto strany už neexistují. My máme strany na dvě použití,“ sdělil Krejčí s tím, že v české levici se nenašel nikdy nikdo lepší než Robert Fico a na české pravici nikdo lepší než Mikuláš Dzurinda. Přitom by si Krejčí přál, aby se strana SMER nemstila.

„Slovenská populace si dala výbornou známku, že byla schopná v těchto volbách takto rozhodnout. Před lety jsem četl nějaký text Šimečka (Michal Šimečka, předseda strany Progresivní Slovensko. Pozn. red.) a myslel jsem si, že je o generaci starší. Už je to třetí generace Šimečků. Ten text byl tak strašně hloupý, že jsem ani nevěřil, že je to autentické. Tak mě překvapilo, že si toho hloupého Šimečku dali do čela opozice,“ sdělil sociolog Sak s tím, že Fica považuje za geniálního politika.

Oprášit si paměť

„Jéžišmarjá,“ vykřikl Krejčí, když zjistil, že se debaty účastní reportér ParlamentníchListů.cz a bude o ní psát. Je třeba přiznat, že si ani po tomto zjištění žádné servítky nebral. Vysokoškolský pedagog Radim Valenčík nicméně mezi tím prohlásil: „Vy jste všichni zapomněli na atentát na ústavního činitele režiséra Jiřího Svobodu… A co přišlo, kudla, pochopitelně nevyšetřená, pochopitelně s podvrhem údajného atentátníka… U toho vyšetřování jsem byl a pan Soukup, který to vyšetřoval, tak ho potom přejel náklaďák. Dávejme si na to bacha a nezapomínejme na to. Globální moc je velmi agresivní, když jde o věc…“

Následně přišel na pódium Miroslav Tyl, bývalý disident a poslanec za ODS, a na adresu Petra Saka, který ho vyzval k debatě, sdělil: „Nesouhlasím vůbec s ničím, co tady Petr říkal… Byla by to zbytečná diskuse a strukturovaná do strašně moc problémů... Podle mě nemáš pravdu a vhled do souvislostí, ačkoliv to předstíráš.“

Následující muž, co se vložil do debaty, prohlásil, že sedmdesát procent našeho průmyslu je v Německu. „Česká republika zaniká a nic s tím neuděláme. Jsme další republikou Německa,“ dodal. Pak začal další muž básnit: „Komunisti z disidentů zvolili nám Havla, občané po třiceti letech zkušeností s vládou disidentů, s přispěním komunistů, zvolili nám rozvědčíka Pavla.“ Prý nemá radost z vývoje v této zemi, ale alespoň si to může říct jako svobodný člověk.

Následně osazenstvo zkritizovalo náčelníka generálního štábu Karla Řehku. „Jsme v průšvihu v jakém jsme nikdy nebyli, protože když chce ministryně obrany vystoupit z OSN, tak je vidět, že je nesvéprávná… Kdysi se ministr zahraničí Zaorálek vyjadřoval k válce v Afghánistánu a kritizoval ji. Tehdy plukovník Řehka reagoval hysterickým záchvatem… Důstojník se přece nemůže vyjadřovat k politice, to se děje jen ve státech, kde začíná vojenský puč… On se choval na úrovni ženy v přechodu, ta na to má právo… A teď ještě ta kombinace. Psychicky labilní a pomatená ministryně obrany a náčelník generálního štábu, který je na tom jako žena v přechodu,“ doplnil Sak.

Oba o tekutém Česku

Na začátku měli oba své celkem dlouhé vstupy, jak je to na podobných debatách zvykem. Profesor Oskar Krejčí řekl zhruba toto… Po rozpadu SSSR jsme se narodili s jedním hegemonem, myšleno USA, který určuje pravidla hry. Dnes jsme v multipolárním světě. A my koukáme s údivem, co se děje na Ukrajině a na Blízkém východě. Jsme sice asi ve středu Evropy, ale v geopolitice to má jiné zákonitosti. Z dějin vidíme dvě hlavní silokřivky. První se táhne z Londýna přes Paříž, Berlín, Varšavu, Minsk až do Moskvy. Vedle téhle hlavní geopolitické osy Evropy je ještě vedlejší, která jde z Porýní směrem na Vídeň, Budapešť a Balkán, z čehož vyplývá, že obě tyto osy Česko i Slovensko míjí. Význam našeho prostoru je tudíž mimořádně malý. Evropská unie je na první pohled realizací Palackého myšlenky, jenže v mezičase jsme se vzdálili od romantického vnímání národa jako základního stavebního kamene politických struktur. A už se nestaráme o to, jak bude žít politická elita, která přemýšlí o euroobčanství.

„Jako levicová je označována agenda LGBTQ+, přičemž tato agenda není ani pravicová ani levicová, ale pouze deviantní… V současnosti systém velmi usilovně pracuje na tom, jak cenzurně internet ovládnout. Samozřejmě k tomu orwellovsky používá zcela opačnou terminologii, takže nezavádí cenzuru, ale chrání svobodu slova. Nepřekonatelný je v tom premiér Petr Fiala, který nejenže vyzývá lidi k udávání, ale sděluje, že lidé mají právo na korigované informace. Je to jako by v minulosti říkal, že lidé mají právo na to být popraveni. Na úrovni Evropské komise se nejvíce o cenzuru zasazuje Češka Věra Jourová,“ sdělil docent Petr Sak.

Před tím sdělil Sak v kostce toto… Mysl člověka je nyní tvořena masmédii a je krmena hotovými názory, postoji a dalšími prefabrikáty života člověka, přičemž schopnost vlastního myšlení, kritické analýzy atrofuje. Nejen česká, ale i globální mocenská elita se totiž chce této mysli zmocnit. Ve své prostoduchosti to prý vyjádřil politik ODS Martin Kupka, když Lidovým novinám sdělil: „Lidé se musejí chtít podvolit!“ Mladá a střední generace se vyznačuje absencí vlastních názorů a kognitivních schopností. Značnou část těchto generací, jak sdělil Sak, charakterizuje stav po mediální a digitální lobotomii.