Moderátorka Tvarůžková úvodem při pohledu na Bartošku usoudila, že vypadá odpočatě a zajímalo ji, jestli není spíše ve stresu, zda tento ročník dopadne v pořádku. „My festivalu říkáme ‚sněhová koule‘, kterou 28. června pustíme dolů z kopce, ta se pak valí a vy už nic neuděláte,“ řekl. A teprve, až tato koule se dovalí dolů do údolí, tak se zjistí, co na sebe nabalila.

Naštěstí prý ke své spokojenosti většinou zjistí, že na sebe nenabalila žádné fatální věci. „To znamená, že ten tým pracoval celý rok dobře,“ uvedl Bartoška. Někdo se ho ptal, jestli je to ještě baví. „Na to říkám, že ten festival je matematický vzorec, do nějž pak dosazujeme konkrétní tituly filmů, a lidi, kteří přijíždějí, takže je pokaždé jinačí,“ vysvětlil Bartoška, proč nemá chuť s tím jen tak skončit.

Nikdy se prý nestalo to, že by nepřijel někdo, kdo byl pozván. „Snažíme se ten seznam hvězd taky tlačit co nejdál, než jejich jména zveřejníme, protože pokud je nemáte na červeným koberci, tak je nemáte,“ doplnil prezident karlovarského filmového festivalu. Připomněl, že tím, že celebritám nic neplatí, tak s nimi nemají ani žádnou smlouvu s nějakým sankčním bodem, aby dostali pokutu, když na festival nedorazí.

„Festival má jednu výhodu na rozdíl od berlínského festivalu, který je v únoru, a já neznám depresivnější místo, než je Berlín v únoru,“ podotkl s tím, že ten jejich je v červenci, ale zase lidi hodně „točí“, jelikož jsou delší dny.

Bartoška už kdysi říkal, že by si přál, aby se festivalu vrátil lesk, který měl na svém počátku v 60. letech. Nyní připomněl, že v roce 1993 stát řekl, že festival není perspektivní a že ho zruší, načež se zhrozila kulturní obec, neboť šlo o druhý nejstarší festival na kontinentu. „Založila se tedy nadace. A nadace... není nic horšího, to je brouk, který leží na zádech a hrabe nohama, čeká, až ho někdo otočí, popojde pár metrů, pak je zase na zádech,“ popsal Bartoška svými slovy fungování nadace.

„Hodně lidí z východní Evropy čekalo na to, aby si od nás vzali áčkový festival,“ myslí si Bartoška. A dodal, že festival původně měl tu nevýhodu, že se ob rok střídal s Moskvou. Až v roce 1994 prý dělal první ročník s týmem, se kterým pokračují dodnes.

Když hovořil o fungování nadace, prozradil, kolik takový festival stojí. „Přibližný rozpočet je 140 až 150 milionů, je tam velký pohyb v letenkách, kolik lidí přilétá a odkud,“ upřesnil Bartoška. „Já vždycky říkám, vozte to z Londýna nebo z Paříže, ať to není tak drahý,“ doplnil s úsměvem.

Stát prý přispívá celkem 30 miliony. „A když si vezmete, že by ten stát nechtěl ten festival zrušit a dál by v něm pokračoval, tak by ho to stálo těch 140 nebo 150 milionů a já mám pocit, že by ani ten festival už nebyl,“ míní Bartoška.

„Protože každá vláda by si nanominovala svého nového ředitele festivalu, byly by tam tyto vlivy, a u toho festivalu by si úředníci na Ministerstvu kultury na konci vždy udělali fajfku, že proběhl a tím by to skončilo,” je si jistý Bartoška, podle něhož bylo obrovské štěstí a možná i jeho naivita, že myšlence pořádat festival uvěřil. „Naši partneři, to vše jsou ekonomicky silné společnosti. Když končí festival, nejsem jim ale nic dlužen,“ podotkl.

Letos začátkem roku prý britský deník The Guardian vytipoval pět nejzajímavějších evropských festivalů, a vedle Benátek to byl i karlovarský filmový festival. Z toho Bartoška soudí, že sláva z počátků karlovarského filmového festivalu se pomalu vrací.

České herectví podle jeho slov nemá zrovna dobrý vývoj. „Dnes studujete vysokou hereckou školu a ty učiliště pak chrlí desítky lidí, ‚jakože herce‘, kteří zůstávají na volné noze a spoléhají na to, že budou točit nekonečné seriály, ty se točí, na takové úrovní, jak to dneska je,” připomněl. Cítí velkou absenci dobrých herců.

Bartoška mluvil o jisté chemii, a sice, že festival dokáže spojit nažehlené smokingy a lidi běhající s batůžky. „Víte co, já jsem navrhoval našemu mediálnímu partnerovi Reflexu, že bychom měli udělat akci, že bychom pozvali děti, které byly počaty na karlovarském festivalu... Pak by se tam mohli objevit šestadvacetiletí kluci, nebo osmnáctiletá děvčata nebo pětiletí kluci,“ popsal, k jakým variacím také na festivalu dochází.

„To by bylo strašně příjemný, na to zahájení poslat těch 50 nebo 60 dětí na pódium, ony by pak přišly a řekly by: „Děkujeme festivalu,“ vyjádřil své nadšení pro takovou myšlenku. A dodal, že lidi, kteří tam dřív jezdili jako baťůžkáři, dnes na festival jezdí jako „bilý límečky“.

Zmínil, že fatální problém je pro ně dnes hotel Thermal. „Thermal je srdce festivalu. Neumím si představit, že by festival mohl na této úrovní a v této kvalitě pokračovat, pokud se něco s hotelem Thermal neudělá,“ zdůraznil.

V současnosti je hotel Thermal ve správě resortu financí. „Jak moc dobře musíte vycházet s politiky?“ zajímala se proto Tvarůžková. „My zveme lidi z protokolu, zveme premiéra, zveme ministra financí, protože jeho resort je stoprocentním vlastníkem. Celou dobu, co jsme, tak mimo komunistů jsme zvali napříč celým parlamentem,“ připomněl. „Někdy se dostáváte do situace, že přijede někdo, kdo se někomu nelíbí,“ divil se Bartoška.

Prozradil, jak moc je pro něj důležité to, co se v současné době odehrává v naší zemi. „Je to hektická doba, mrzí mě, že lidé jsou rozdělení na dva tábory a v těch jsou ještě minitábory,“ posteskl si.

Když sledoval protivládní demonstraci na Letné, vzpomněl si prý na 20. listopad 1989. „Tam jsem byl tehdá na prvním balkónu a když jsem měl promluvit, tak Václav Havel řekl: Spusť, máš tu víc lidí než Elvis Presley. Tak jsem spustil, očima jsem na tom horizontu pořád hledal nějakého snipera, tady na Letné ale ne, bylo to strašně příjemné,“ dodal.

Demonstrace podle něj mají prý smysl. „Ukazujou, že lidem to není jedno, to je důležité, když jsem se podíval kolem sebe, byli tam moc pěkní lidé, paní nám tam dala vodu. Pro duši to bylo moc příjemné,” řekl na závěr Bartoška.