U byst vojenských vůdců Pavla Semjonoviče Rybalkova a Walkera W. Robertsona se pak uskutečnil pietní akt. V jeho úvodu ředitel Muzea na demarkační linii František Koch oslovil příznivce vojenské historie „... a vlastně také vlastence, protože kdyby to dobře nemysleli se svou vlastí, tak by tady nebyli“.

Sedmdesátka i stovka!

Připomněl, že válka si vyžádala na 70 milionů lidských životů. Hovořil i o druhém kulatém výročí: „Kromě 70. výročí to není jediné významné datum dnešního dne. Je to přesně na den sto let, co padla prakticky do posledního muže první československá jednotka legionářů u francouzského Arasu při statečném útoku na německé pozice, kdy naši  otcové a dědové neustoupili a drželi své postavení do posledního muže.“

Pocta sovětským hrdinům

V další části svého projevu vysvětlil, proč Mládežnický dechový orchestr ze Švihova u Klatov bude hrát hymny v určeném pořadí: „Státní hymny jsme určili takto: Sovětský svaz za druhé světové války položil na oltář vítězství 27 milionů lidských životů. Proto ruská hymna bude hrána jako první. Spojené státy, kterých se válčiště na jeho území nedotklo, přesto za naši svobodu a svobodu ostatních národů položily přes 220 000 lidských životů, především svých vojáků. A ta malá země v srdci Evropy, za kterou podle britského bývalého premiéra Chamberleina nebylo třeba bojovat, tato  malá země, jejíž vojáci bojovali za Francii, za Velkou Británii, kde padlo 511 československých pilotů, tato malá země, jejíž vojáci bojovali v severní Africe i u Sokolova, na Dukle a na dalších bojištích, tato malá země položila za druhé světové války 360 000 lidských životů, z toho 240 000 v koncentračních táborech, na popravištích a v pochodech smrti a z toho více než polovina byly ženy a děti,“ připomněl František Koch smutnou válečnou statistiku.

Jiří Pospíšil připomněl padlé

Pak se ujal slova europoslanec Jiří Pospíšil, který poděkoval členům Nadace pozemního vojska, že udržují areál muzea a „… že nám a hlavně těm nejmenším ukazují vojenskou techniku, a umožní nám tak  si připomenout hrůzy druhé světové války. Za naši svobodu umíraly desetitisíce vojáků. Byli to  nejen vojáci Sovětského svazu a Spojených států amerických, ale byli to také Češi. Je dobré si toto připomínat, že jsme nebyli pouze pasivním objektem světových dějin, ale také jsme se velmi výrazně sami přičinili o to, aby Československo bylo svobodné. V malé vesničce kousek odtud, v Kyšicích, stojí pomník československé obrněné brigády, která právě přišla ze západní fronty a zde osvobozovala tento kout naší krásné země.“

Europoslanec: EU a NATO jsou zárukou míru

„Já sám jsem v této věci osobně zaujatý, protože můj děd byl také obyčejným vojákem západní fronty a přišel s Čechoslováky sem do západních Čech,“ pokračoval dále Jiří Pospíšil. „Měli bychom si uvědomit, když vzpomínáme osudy těchto hrdinů, že naše svoboda a demokracie, kterou nám tito vojáci přinesli, netrvala dlouho. Mír zde trval celých sedmdesát let, ale bohužel svoboda a demokracie jen velmi krátce. Svobodu a demokracii v plné míře jsme získali až po ruce 1989. My, jako  malý národ, který často byl předmětem útoku velkých mocností, nejlépe víme, jak jsou svoboda, demokracie a mír citlivé věci, křehké věci, jak o ně je možné přijít. A měli bychom i toho být vědomi. Měli bychom si vážit toho, že posledních 25 let žijeme ve svobodě a míru, byť se nám mnoho věcí na dnešní době nemusí líbit. Měli bychom si být vědomi toho, že i díky Evropské unii je v Evropě již přes 70 let mír. A i díky našemu zapojení v NATO. Měli bychom těm nejmenším vysvětlovat, že evropský mír je do určité míry bohužel raritou, že v jiných částech světa, a nemusí to být jen Ukrajina, ale i Blízký východ, severní Afrika, permanentně panují války a jsou ozbrojené konflikty. Jen v minulém roce v celém světě bylo zavražděno nebo zabito 150 000 křesťanů. Ta čísla jsou hrozivá a my máme to štěstí, že jsme tou bohužel menší částí zeměkoule, kde je mír. Buďme rádi, že jsme v Evropské unii a v NATO, protože já osobně jsem přesvědčen, že toto je záruka toho, že zde již války nikdy nebudou,“ ukončil svůj krátký projev europoslanec Pospíšil.

Doprovodný program v muzeu pak pokračoval až do pozdních večerních hodin i přesto, že jej narušovaly průtrže mračen. Intenzivní déšť však nenarušil kladení věnců – po dobu celého pietního aktu, který trval necelou půlhodinu, nespadla ani kapička…