Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro Interview ČT24 s moderátorkou Barborou Kroužkovou hovoří o nynějším stavu na Ukrajině. Evropská komise pokračuje v pomoci Ukrajině hlavně v oblasti vybavení municí a zbraněmi. I na pokrytí nákladů členských států posílajících munici a zbraně na Ukrajinu byly vyhrazeny další dvě miliardy. Pokračuje samozřejmě i humanitární a finanční pomoc, aby ukrajinský stát mohl fungovat i během probíhajícího konfliktu. Je třeba i potrestat válečné zločince a nalézt dostatek finančních prostředků pro poválečnou obnovu Ukrajiny. Namístě je podle slov Jourové pomoc Ukrajině k členství v Evropské unii.

„Je to otřesný paradox, že Rusko teď předsedá Radě bezpečnosti a je vidět, že pravidla na situaci, že se člen sám stane agresorem, nejsou připravena,“ míní Jourová. Na ruskou agresi však podle ní byla reakce rychlá a není pravda, že by se pomoc hlavně v oblasti posílání zbraní zpomalovala. Jourová zmiňuje evropského komisaře pro vnitřní obchod Thierryho Bretona, jenž se sám vydal na cestu do čtyř evropských zemí a podpořil v nich rychlejší výrobu munice a zjistil tak, kdy co nejdříve bude munice připravena k poskytnutí Ukrajině.

Moderátorka Barbora Kroužková nicméně připomíná, že jednoznačné odsouzení konfliktu a strach z Ruska pomalu polevuje. Jako příklad uvedla povolení účasti ruských a běloruských sportovců na nadcházejících olympijských hrách a zeptala se Jourové, zda toto „zvyknutí si na válku“ není nebezpečné. Jourová tuto nebezpečnost připustila. „My, kteří teď jsme u kormidel, musíme využít každou chvíli, abychom znovu a znovu připomínali, jak je nutná trvalá podpora Ukrajiny a jak je potřeba vysvětlovat občanům, proč to je nutné, abychom si udrželi jejich podporu,“ říká a dále zmiňuje, že momentální podpora humanitární podpory občanů je kolem 90 procent, pro dodávání vojenské techniky je to 60 procent. „Únava z války je samozřejmě patrná. Čím dál tím víc slyšíme takzvané mírotvůrce – ‚mír za každou cenu, ať to stojí cokoliv‘. Ať to stojí ty oběti? S tím zásadně nesouhlasím a takový je i postoj všech ostatních lídrů Evropské unie, jak mi bylo řečeno teď na summitu,“ prohlašuje komisařka.

V běhu jsou další jednání s Tureckem, aby souhlasilo se vstupem Švédska do NATO. Zítřejší vstup Finska do NATO označuje za „úspěch“ Vladimira Putina společně s tím, že 90 procent občanů Evropské unie bude chráněno Severoatlantickým paktem a radikálně se snížila závislost Unie na dodávkách ruských energií a plynu.

Rozhovor se dále stočil k jednáním s Ukrajinou o jejím vstupu do Evropské unie. Podle Jourové už před válkou byla Ukrajina v 70 procentech v souladu s legislativou Evropy. „To, oč nám především jde, je, aby tam fungovala justice, boj proti korupci, boj proti organizovanému zločinu, aby měli vyřešen střet zájmů, aby měli vyřešeny oligarchické struktury,“ říká a dodává, že tyto požadavky musejí být součástí zákonů a institucí. Nyní v průběhu války Ukrajina v těchto přípravách pro vstup pokračuje. Za největší problém Ukrajiny Jourová označuje oblast prokuratury a soudnictví, ve které vidí prostor pro zlepšení. Stále se čeká na obsazení Ústavního soudu. V plánu na podzim 2023 je hodnocení všech zemí, které se chystají na vstup.