Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) v úterý apelovala na europoslance, aby hlasovali pro přijetí Evropského aktu o svobodě médií. „Mnozí si mysleli, že je to nemožné. Ale máme ho: návrh na ochranu svobody médií v Evropské unii. Po dnešním hlasování dosáhněme konečné dohody ve prospěch ochrany novinářů a našich demokracií,“ prohlásila těsně před hlasováním Jourová.

Many thought this was mission impossible.

But we have it: a proposal to protect media freedom in the European Union.

After today’s vote, let’s get a final deal to protect journalists and our democracies.#MediaFreedomAct pic.twitter.com/tJM6GclUZT

— Věra Jourová (@VeraJourova) October 3, 2023

Kontroverzní novela byla poměrně výraznou většinou přijata. Společnost pro obranu svobody projevu na facebooku informuje, že celkem se pro přijetí vyjádřilo 448 europoslanců, proti bylo jen 102 a 75 europoslanců se zdrželo. Zajímavý je také pohled na to, jak hlasovali čeští europoslanci.

Proti přijetí Evropského aktu o svobodě médií hlasoval europoslanec Ivan David (SPD) a Hynek Blaško, který SPD loni opustil. Proti byl už jen Jan Zahradil z ODS. Ostatní europoslanci z řad ODS, ANO a také Kateřina Konečná (KSČM) se hlasování zdrželi.

Naopak pro přijetí hlasovali všichni zástupci Pirátů, lidovců, TOP 09 a Starostů. Pro přijetí kontroverzního zákona tak zvedli ruku například Jiří Pospíšil (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Mikuláš Peksa (Piráti) nebo Stanislav Polčák (STAN).

Jourová po přijetí EMFA neskrývala nadšení, zákona podle ní způsobí problémy některým členským státům, kde podle standardů Evropské komise nepanuje svoboda a nezávislost médií na politice. Jourová naráží zejména na Maďarsko, ale i Francii. „Evropský akt o svobodě médií bude pro členské státy velkým varovným signálem,“ řekla Jourová v rozhovoru pro POLITICO.

Nové nařízení, jehož cílem je zajistit nezávislost médií proti politickým tlakům a podpořit pluralitu v celém bloku, by se mohlo stát trnem v oku zejména maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož strana Fidesz podle indexu světové svobody tisku organizace Reportéři bez hranic de facto ovládá 80 % médií v zemi prostřednictvím politických a ekonomických rozhodnutí.

Nová pravidla by tomu měla zamezit, zejména kvůli novým povinnostem v oblasti transparentnosti a nezávislosti a zvýšené kontrole velkých mediální domů. „Celá tendence v Maďarsku, která vede k monopolizaci informací, je něco, co nechceme, aby se dělo všude jinde,“ řekla Jourová a dodala, že „časem bychom se mohli pokusit krok za krokem takové systémy odbourat“.

„Mohlo by to přijít draho, pokud by Budapešť na tuto hru nepřistoupila. Mohly by to být nakonec vysoké sankce,“ dodala Jourová směrem k Maďarsku.

Nejde však jen o Maďarsko. Na mušce Komise se ocitá i Francie. Francouzské orgány činné v trestním řízení totiž nedávno zadržely novinářku Ariane Lavrilleuxovou poté, co informovala o úniku kompromitujících dokumentů. „Francouzský případ ukazuje, že existuje velmi slabá ochrana novinářů,“ uvedla Jourová a nastínila, že Francie patřila mezi země, které zpočátku argumentovaly tím, že mediální zákon ničí jejich fantastické systémy. „To mi vždycky připadalo velmi, velmi arogantní,“ dodala

Paříž se dříve v Radě úspěšně přimlouvala za větší výjimku v mediálním zákoně, která by umožnila hlavním městům EU slídit po investigativních reportérech, zatímco evropští zákonodárci ve své verzi legislativy volili přísnější výjimky a silnější záruky na ochranu novinářů. Po schválení Evropským parlamentem nyní bude EMFA posuzovat Evropská rada.

Česko by kvůli přijetí návrhu o nezávislosti médií na politice nemělo mít žádné problémy, Agrofert ze svěřeneckého fondu expremiéra Andreje Babiše, který měl s Evropskou unií dlouhodobé spory ohledně jeho údajného střetu zájmů, totiž začátkem září prodal mediální skupinu Mafra a také firmu Londa, která provozuje stanice Impuls a RockZone, podnikateli Karlu Pražákovi.