Budoucí náplň práce Jourové zahrnuje například dohled nad dodržováním vlády práva či svobody médií nebo přípravu systému příštích evropských voleb. Otázky se tedy budou točit především okolo těchto témat.

Někteří členové výborů ČTK řekli, že se hodlají ptát mimo jiné na to, zda bude Jourová dbát i na dodržování vlády práva a svobody médií v Česku a dokáže být nezávislá na premiéru Andreji Babišovi, k jehož hnutí ANO patří. Část europoslanců je přesvědčena, že Babiš je ve střetu zájmů a přes svěřenské fondy ovládá velké podniky včetně některých médií.

Jourová už na některé dotazy týkající se náplně budoucí práce odpověděla písemně a mimo jiné přislíbila, že chce do poloviny příštího roku mít návrhy pro systém příštích evropských voleb a poté zvážit, zda by bylo vhodné využít nadnárodní kandidátky, jak chtějí některé strany.

Řada poslanců před slyšením ocenila práci, kterou Jourová udělala jako komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti v končícím pětiletém období. Také díky jejímu většinou pozitivnímu renomé v EP se neočekává, že by měla patřit mezi kandidáty, s jejichž schválením budou mít poslanci zásadní problém. Těch je přitom letos nebývale mnoho - již před slyšeními vyřadil právní výbor parlamentu ze hry kandidáty Maďarska a Rumunska a během prvního týdne "grilování" neuspěli jejich kolegové z Francie a Polska, které čeká reparát.

Úspěšné zvládnutí dnešního slyšení je podmínkou, aby se Jourová stala členkou komise, kterou jako celek definitivně potvrdí plenární zasedání EP za dva týdny.

Kromě navržené české místopředsedkyně budou ve stejný čas klást členové dalších výborů dotazy rovněž budoucímu šéfovi unijní diplomacie, Španělu Josepu Borrellovi.