„Země, kterou prezident v úterý v noci popsal ve svém projevu před Kongresem, je tím nejsilnějším národem na Zemi a je opět na vzestupu – s více pracovními místy, lepší zdravotní péči a ohromujícími inovacemi,“ píše americký novinář Peter Baker. Republikáni však mluví o zemi zcela jiné, mnohem temnější, která byla sesazena z výsluní a nyní bloudí nebezpečným světem, kde není radno nikomu věřit.

„Ten pohled na věc, který bude pro americkou veřejnost důvěryhodnější, pak stanoví, kdo se stane Obamovým následovníkem a udá i směr, jakým se národ vydá po dobu následujících čtyř let.“ Podle bývalého prezidentova pisatele projevů Jona Favreaua se ve svém posledním velkém projevu rozhodl Obama bojovat proti negativismu, na kterém staví republikáni. „Od Reagana po Clintona a Obamu si lidé nikdy nezvolili pesimistického prezidenta, který mluví o Americe vystřižené z filmu o Šíleném Maxovi.“

Přesto to Obama rozhodně neměl jednoduché, jelikož pouhých několik hodin před jeho vystoupením zajali v Íránu dvě americké námořní lodě, což poskytlo republikánům dostatek munice proti jednomu z prezidentových největších úspěchů, íránské jaderné dohodě.

„Američané se každý den probouzejí, jen aby slyšeli další zprávy o světě, který je neustále v krizi,“ řekl výkonný ředitel Nadace pro obranu demokracií Mark Dubowitz. „Americké vedení je v úpadku, zatímco svět je v totálním rozkladu mezi íránskými kněžími, ruskými diktátory a radikálními islamisty na vzestupu,“ řekl Dubowitz a dodal, že žádný proslov tuhle realitu nezmění.

Jediné, čeho Obama v proslovu litoval, byl jeho „nedodržený slib že změní tón Washingtonu.“ Jinak svůj proslov orientoval především na tišení vášní a ukázky toho, že USA na tom nejsou zdaleka tak špatně, jak mnozí hlásají. „Tvrzení některých, že americká ekonomika klesá, je malichernou fikcí,“ řekl Obama.

Zde je nutné zmínit, že od jeho nástupu se některé věci zlepšily. Mnohem více Američanů má zdravotní pojištění, přibylo téměř 14 milionů pracovních míst a nezaměstnanost klesla na pouhých 5 procent. Příjmy domácností se opět dostaly na úroveň, kde byly před ekonomickou krizí. Klesly ceny ropy a oživil se automobilový průmysl.

„Ale dva ze tří Američanů to vidí tak, že jejich země stále jde špatným směrem, zčásti proto, že zisky posledních několika let nebyly rovnoměrně rozděleny,“ míní Baker a uvádí, že jsou větší rozdíly mezi chudými a bohatými a celková úroveň chudoby v USA dosahuje téměř 15 procent. A ať už došlo k jakémukoliv oživení americké ekonomiky za dobu Obamova působení v Bílém domě, došlo také k ohromnému vzrůstu národního dluhu z původních 11 bilionů dolarů na celých 18 bilionů.

Mluvil také o úspěších zahraniční politiky, ty však zanikly mezi světovými událostmi „od Paříže přes Ukrajinu až po Libyii a Sýrii“. Obamovi se sice podařilo uzavřít íránskou jadernou dohodu, otevřit ambasádu na Kubě, uzavřít dohodu o volném obchodu s částí Asie a vyvolat diskuzi o klimatických změnách, tyto jeho úspěchy však blednou v porovnání s tím, co se ve světě děje.

Celý text zde

„Obnova putinovského Ruska, zničující občanská válka v Sýrii a vzestup Islámského státu společně s teroristickými útoky a sekáním hlav vyvedly z míry mnoho Američanů,“ míní Baker. „Prezident, který přikázal zátah, při němž zemřel Usáma bin Ládin, a který doufal, že odejde z funkce s tím, že ukončil války v Iráku a Afghánistánu, předá úřad do rukou svých následovníků s nedořešenou válkou, která se táhne napříč několika zeměmi.“

„Jak se kdysi kasal, že se mu podařilo zničit ‚jádro al-Káidy‘, tak v úterý v noci uvedl, že je pro Američany stále ‚přímou hrozbou‘.“

„Začíná být stále více jasné, že úzkost, kterou voliči cítí, není čistě jen ekonomická,“ řekla odbornice na republikánkou strategii Sara Fagenová. Podle ní se Američané bojí, že „i kdyby Amerika vedla, zbytek světa by ji nenásledoval“. Obama podle ní nedokázal tento strach v občanech jakkoliv utišit.