Rodilý Trnavan Igor Matovič, kterému v květnu bude 47 let, se v devadesátých letech hned po vysoké škole vrhl na podnikání a dokázal vybudovat síť regionálních novin. Po deseti letech přepsal firmu na manželku a dal se na politiku.

Založil občanské sdružení Obyčejní lidé, které upozorňovalo na nešvary lokální korupce. Mezi zakladateli byli převážně jeho příbuzní a zaměstnanci jeho novin. Před volbami v roce 2010 se domluvil s Richardem Sulíkem a hnutí dostalo čtyři místa na kandidátce strany Svoboda a solidarita.

Hned několik dní poté, co se stal poslancem, na sebe Igor Matovič upozornil tvrzením, že se jej přes jeho známého pokusili uplatit 20 miliony eur, aby položil vznikající vládu Ivety Radičové. Po několika dnech ale z obvinění vycouval s vysvětlením, že si z něj jeho kamarád jen dělal hloupou legraci.

Byl to jen první z řady konfliktů, kterými poslanec Matovič zpestřoval už tak dramatické vládnutí široké koalice Ivety Radičové. Po pouhých osmi měsících byl z klubu Sulíkovy strany vyloučen a jako nezávislý poslanec začal chystat samostatnou kandidaturu v předčasných volbách, které byly záhy vypsány.

Sestavil kandidátku s názvem Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, na kterou pozval řadu známých tváří. Již před volbami ale někteří kandidátku s patřičným rachotem opustili. Přesto OLaNO, jak se od té doby název zkracuje, získalo 8,55 procent hlasů a postoupilo do parlamentu.

V něm se opět zapsalo především značně extravagantním vystupováním. Sám předseda se krátce po volbách nesmrtelně zapsal do dějin slovenské politiky výstupem, při kterém sypal jinému poslanci na hlavu koš injekčních stříkaček, neboť ten měl zpochybňovat nebezpečí drog. Následovala řada dalších výstupů podobného ražení.

Mezitím se Matovičovi rozpadalo pod rukama hnutí, které po různých konfliktech opustila celkem čtvrtina jeho poslanců. Oblíbeným tématem politiků ze všech ostatních stran se v té době stalo posmívat se Matovičově exhibicionismu a „závislosti na poutání pozornosti“.