„Dejme tomu, že předseda výboru pro zahraniční věci opravdu neměl příležitost prohodit s Viktorem Orbánem pár slov a přitom mu podstrčit své otázky. Ale určitě mu je mohl poslat předem anebo potom. Neposlal, protože dobře ví, že jako vysoký státní funkcionář prostě Orbána úkolovat nesmí. To by hraničilo se vměšováním se do vnitřních záležitostí Maďarska. A každý, kdo někdy Fischera slyšel mluvit, ví, že je ztělesněná opatrnost,“ dodal Robejšek. 

Původní text ZDE.

Následně se Robejšek zaměřuje na otázky, které Fischer uvedl ve svém blogu. 

„Fischerova první vyčítavá otázka se zakládá na tvrzení, že: Parlamentní volby v roce 2018 probíhaly v Maďarsku nestandardně. Maďarsko si za ně vysloužilo kritické hodnocení ze strany oficiálních pozorovatelů mise organizace OBSE,“ popisuje Robejšek a dodává, že tato kritická otázka ze strany Pavla Fischera je založena na jeho soukromém názoru. 

„Fischer také nelibě nese ‚změnu pravidel pro občanskou společnost, reformu justice a změnu rámce pro svobodu slova‘. A přitom se opět dovolává jím uznávané autority. Mluví o ‚vlně kritiky doma i v zahraničí‘. Dejme tomu, že taková vlna existovala. Ale proč na slovo vzatý demokrat Fischer pomíjí skutečnost, že přes tuto ‚vlnu kritiky‘ byl Viktor Orbán již poněkolikáté zvolen premiérem, a to jasnou většinou Maďarů?“ ptá se Robejšek. 

Křesťanská Evropa

Následně si všímá skutečnosti, jak se senátoru Fischerovi nelíbí, že se Orbán v posledních letech začal prezentovat jako zastánce křesťanské Evropy. Podle Robejška však Fischer dělá chybu, když klade rovnítko mezi dva nerovné pojmy křesťanství a křesťanská demokracie. 

Robejšek dále uvádí, jak Fischer chtěl rovněž vědět, jaké principy Orbán obhajuje. Nezeptal se jej však. „Tak se i na tuto otázku pokusím odpovědět. Tak předně: Není důvod, proč by sousední země musely sdílet všechny své hodnoty, a nemohly přesto žít v míru a spolupráci. Ale jednu obecnou hodnotu, kterou Orbán zastává, by měl převzít (nejenom) Pavel Fischer,“ podotkl Robejšek a poukázal na to, že Orbán chápe, že političtí vůdci, kteří nejsou přesvědčeni o nadřazenosti vlastní civilizace, nemají ve vedoucích pozicích co dělat. 

„Od Pavla Fischera bych rád věděl i toto: Bude připravovat kádrový dotazník nepoložených otázek pro každého zahraničního hosta Senátu?“ zeptal se pak závěrem Robejšek.

Fischer se pak ve svém blogu zaměřil také na skutečnost nebezpečí čínských investic i vážné bezpečnostní ohrožení ze strany Huawei. „Ve svém nedávném projevu premiér Orbán prohlásil, že obrana Evropy je jednou z největších výzev pro státy Evropy. Jak si tuto obranu představuje v oblasti kybernetických hrozeb, když v Maďarsku nedávno založila své evropské centrum firma Huawei?“ zeptal se Fischer. 

Mohli bychom hodně ztratit, míní Fischer

A zmínil se i o tom, jak se maďarská vláda rozhodla v roce 2015 svěřit výstavbu nových jaderných bloků ruské společnosti Rosatom. „Zajímalo by mě, jaké jsou dosavadní zkušenosti z jednání s ruským dodavatelem. Podle všeho došlo k uzavření smluv, které zatím zůstávají v utajení dokonce i pro spojence Maďarska v rámci EU,“ poznamenal Fischer. 

Původní text ZDE.

„Proces změn v maďarské společnosti je nesmírně bohatý a složitý. I proto mě mrzí, že jsme s Viktorem Orbánem neměli možnost probrat vše podstatné. My, Češi, potřebujeme mluvit jak s představiteli oficiálních institucí, tak i nevládních organizací v Maďarsku. Jen tak pochopíme, do jaké míry je kurz dnešního Maďarska v souladu s našimi dlouhodobými zájmy. Mohli bychom hodně ztratit, kdybychom současný maďarský kurz šmahem odmítali. Ale ztratili bychom i tehdy, kdybychom ho podporovali jen proto, že je to pro nás nejpohodlnější,“ uzavřel svůj blog Fischer.