Víkend na sociálních sítích se nesl ve znamení diskuze o odsunu sudetských Němců po druhé světové válce. Diskuzi rozproudilo vyznamenání bývalého ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana Evropskou cenou Karla IV, tedy nejvyšším vyznamenáním sudetoněmeckého landsmanšaftu. Blahopřál mu jednak Bernd Posselt, šéf landsmanšaftu, ale také bavorský premiér Markus Söder.

„Vyznamenání si velice cením a chápu ho jako velkou podporu mého příspěvku pro německo-české porozumění a přátelství mezi Němci a Čechy, pro boření předsudků a pro prohloubení další spolupráce,“ uvedl Herman.

Toto je ona Evropská cena Karla IV., kterou jsem obdržel. Fakta byla popsána v médiích. Za gratulace děkuji. Od konce války uplynulo 3/4 století. Německo se plně hlásí ke své odpovědnosti za její rozpoutání a je příkladem poctivého vyrovnávání se s vlastní temnou minulostí. pic.twitter.com/xlUVx2oPOO

— Daniel Herman (@DanielDherman) July 17, 2021

Jeho slova však rozproudila diskuzi o tom, zda se mají Češi s Němci smiřovat a zda hrůzy druhé světové války a vina sudetských Němců mají být odpuštěny.

Vyznamenání Hermana rozhodně neocenil europoslanec Jan Zahradil. „Jasně, 80 dní před volbami je tohle přesně to PR, co potřebuješ, abys oslovil zejména voliče v Libereckém, Ústeckém, Karlovarském atd. kraji. Pokud je exministr ještě v KDU-ČSL, tak Tomio Okamura vzkazuje prý do paláce Charitas, že děkuje za hlasy.“ Do Zahradila si pak rýpl momentálně hospitalizovaný komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, že jede kampaň s volebním heslem: „To je naše vlast, to je naše chalupa.” Na to Zahradil namítl, že do boje vyrazil spíš Daniel Herman.

Zdá se nicméně, že do boje vyrazil pan Herman??. Tak uvidíme, kolik hlasů koalici @SpoluKoalice obstará.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) July 18, 2021

Ozval se také bývalý poslanec TOP 09 Marek Ženíšek. „Vyrovnání se s minulostí je trnitá cesta. Po 76 letech je na tom ale Německo nejdál. My po 401 letech nemáme jasno ani ohledně bitvy na Bílé hoře a 600 let nekriticky oslavujeme Husity,“ chválí Německo.

„Zvěrstva nacistů je třeba připomínat. Zabíjení po válce byl zločin. Samotný odsun 3 mil. obyvatel byl důsledkem okupace a utrpení, které tu bylo. Lze to tak vnímat a i pochopit tehdejší rozhodnutí poválečné Evropy. Myslet si ale i po 71 letech, že jsme si tímto uplatněním kolektivní viny nějak pomohli, je naivní a hloupé,“ míní bývalý poslanec.

„Snaha o usmíření je správná cesta. A mimochodem, přijít během pouhého jednoho století nejdřív o elity z řad šlechty, pak Židů, posléze Němců a pak kvůli emigraci z řad Čechů, je něco, z čeho se naše společnost dosud nevzpamatovala. Že to bylo špatně, máme jasno jen u části z toho,“ zakončil své myšlenky k odsunu sudetských Němců.

Samotný odsun 3 mil. obyvatel byl důsledkem okupace a utrpení, které tu bylo. Lze to tak vnímat a i pochopit tehdejší rozhodnutí poválečné Evropy. Myslet si ale i po 71 letech, že jsme si tímto uplatněním kolektivní viny nějak pomohli, je naivní a hloupé.

— Marek Ženíšek (@zenisek_m) July 18, 2021

Snaha o usmíření je správná cesta. A mimochodem, přijít během pouhého jednoho století nejdřív o elity z řad šlechty, pak Židů, posléze Němců a pak kvůli emigraci z řad Čechů, je něco, z čeho se naše společnost dosud nevzpamatovala. Že to bylo špatně, máme jasno jen u části z toho

— Marek Ženíšek (@zenisek_m) July 18, 2021

Že odsun sudetských Němců nebyl v pořádku, si myslí také šéf PR agentury Ondřej Fér. „Vyhnání německých spoluobčanů po roce 1945 bylo zločinné. Po rozpadu Rakousko-Uherska druhá největší katastrofa, která tento národ ve dvacátém století postihla. Tolik za mě k diskuzi o tzv. sudetském problému,“ sdělil krátce v rámci diskuze, která propukla po vyznamenání Daniela Hermana.

Souhlas s ním vyjádřila i editorka Fora24, Johana Hovorková. Naopak nesouhlasil Zdeněk Malý, „doživotní volič ODS“. „Vyvraždění 400.000 československých občanů, bestiální mučení a teror, násilí na dětech, decimace elity národa, rozbití republiky, ulehčení nástupu bolševiků a z toho plynoucí všeobecná devastace vlasti, to vše bylo vrcholně zločinné. Tolik k sudetské otázce,“ doplnil k vyjádření Ondřeje Féra.

Přesně.

— Johana Hovorková (@JohanaHovorkova) July 18, 2021

Vyvrazdeni 400.000 Ceskoslovenskych obcanu, bestialni muceni a teror, nasili na detech, decimace elity naroda, rozbiti republiky, ulehceni nastupu bolseviku a z toho plynouci vseobecna devastace vlasti, to vse bylo vrcholne zlocinne.
Tolik k sudetske otazce.

— Zdenek Maly (@Denis5305) July 18, 2021

V reakci na Féra se přidal také redaktor Práva Pavel Cechl. „Neviděl bych to tak jednoznačně. Pár let předtím ti samí lidé vyhnali z Chomutova část naší rodiny, která tam žila minimálně po desetiletí a nikomu z nich nic neudělala, jen proto, že byli Češi,“ připomenul, že s odsunem ze Sudet začali Němci. A v reakci na další příspěvek doplnil: „Já jsem tím jen chtěl říct, že odsun měl nějaký původ. Těch vyhnaných Čechů (a Židů či soc. dem. Němců, ale Čechů byla většina) bylo v roce 1938, jestli se nepletu, oficiálně nějak mezi 150 000 a 200 000, neoficiálně asi víc. Rozhodně to nebyl zločin druhého řádu.“

Neviděl bych to tak jednoznačně. Pár let předtím ti samí lidé vyhnali z Chomutova část naší rodiny, která tam žila minimálně po desetiletí a nikomu z nich nic neudělala, jen proto, že byli Češi.

— Pavel Cechl (@cechl) July 18, 2021

Já jsem tím jen chtěl říct, že odsun měl nějaký původ. Těch vyhnaných Čechů (a Židů či socdem Němců, ale Čechů byla většina) bylo v roce 1938, jestli se nepletu, oficiálně nějak mezi 150 000 a 200 000, neoficiálně asi víc. Rozhodně to nebyl zločin druhého řádu.

— Pavel Cechl (@cechl) July 18, 2021