„Váš otec byl prominentem normalizačního komunistického režimu. Pracoval v sekretariátu RVHP v Moskvě a vy jste tam tedy žil v podmínkách komunistické věrchušky. Já jsem byl dítě prominenta kontrarevoluce roku 1968. Nesměl jsem cestovat do západních zemí, ani když jsem získal devizový příslib. Nebylo to v zájmu státu. Tak odpověděl na rozhovor děkana filozofické fakulty Michala Pullmanna předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma. Děkan Pullmann v rozhovoru pro Echo24 odkazoval třeba k demokratickému prvku stalinismu. Oba jsou ve studiu,“ zahájila moderátorka Drtinová duel obou mužů.

Následně ocitovala Klímu z jeho otveřeného dopisu. „Tento delší úvod píšu, abych odllišil naše výchozí pozice. Vy o té době píšete jako historik, který ji zažil jako malé dítě z prominentní rodiny. Já jako člověk, který v ní dospíval a žil,“ psal Klíma. Nyní ve studiu přiznal, že jeho pohled je tak osobní, píše o tom, co zažil. „Nepíšu jen o tom, co jsem zažil osobně, ale také jsem žil mezi nějakými lidmi, spolužáky ve škole, známými, kamarády,“ podotkl a rozhovořil se o tom, co jej v rozhovoru s Pullmannem nadzvihlo. „Mě nadzvihlo to, co jsem tam v tom dopise popsal a to je, že si myslím, že některé věci, které v tom rozhovoru pan děkan řekl, nejsou správné. Dává do protikladu kupříkladu to, že lidé dávali přednost předmanželským půjčkám před svobodou cestovat. To si myslím, že nelze takto do protikladů dávat, to jsou věci, které spolu nesouvisejí a asi celá řada dalších věcí, ke kterým se dostaneme,“ podotkl Klíma.

Drtinová poté poukázala na rozhovor Pullmanna a jeho slova o demokratickém prvku stalinismu. „Dělníci v továrnách dostali možnost odsuzovat inženýry a posílat je na smrt. Takže podle nich měl stalinismus třicátých let jistý, řekněme demokratický aspekt. V tom smyslu, že dával neelitám možnost útočit na elity, dělníkům na své inženýry,“ připomněla Drtinová Pullmannova slova a zeptala se, zda to myslí vážně. „Nejenom že to myslím vážně, ale opírám se o bádání. To bádání není moje. Já sám nejsem historikem stalinismu, já se zabývám normalizací, přece jenom se jedná o jiné období,“ odvětil Pullmann. Když by se on sám věnoval zkoumání stalinismu, tak by se podle svých slov určitě díval nejen na pokyny, které byly shora, ale díval by se i na to, jakým způsobem byly ve společnosti uskutečněny. „Dynamiku teroru, jak toho sovětského, tak toho našeho, nejsme schopni vysvětlit bez té vnitřní dynamiky, bez těch impulzů zdola,“ podotkl. 

Stalinismus však podle Klímy demokratický prvek neměl. „Nebyla tam svoboda rozhodování. Základem toho, že nerozhodovali ani pracující občané, dokonce ani členové strany, rozhodoval stranický sekretariát a ten dával příkazy směrem dolů,“ míní Klíma. „Není sporu o tom, že žádná demokracie v tom systému neexistovala,“ dodal Klíma.