„Němci touží po umírněnosti. Může to být i důsledek převratných změn v posledních desetiletích,“ připomněl Münkler, že za posledních 25 let se zhroutila železná opona, Německo se sjednotilo, přijalo společnou evropskou měnu a muselo se vypořádat s finanční krizí. „Merkelová tuto umírněnost ztělesňuje, a to může být rozhodující pro její politický úspěch,“ dodal.

Hledá dohodu

Na rozdíl od svého předchůdce Gerharda Schrödera vystupuje Merkelová jako člověk, který hledá dohodu a neprotlačuje vždy své vlastní zájmy. Nejspíš i proto se podle Münklera za dobu jejího kancléřství téměř neobjevovaly útoky proti ní. V pravidelných průzkumech Politbarometer, které si každý měsíc zadává televize ZDF, od nástupu Merkelové do vlády po celých deset let převažuje pozitivní hodnocení její práce nad negativním.

„Kancléřka shody“, jak Merkelové někdy přezdívají média, je v čele vlády déle než většina jejích předchůdců. Analytik René Pfister ale upozorňuje, že po většinu svého funkčního období nepřišla s žádným strategickým projektem. Přitom například Konrad Adenauer (vládl 1949–63) už dva roky po vstupu do úřadu položil základ současné Evropské unie vytvořením Evropského společenství uhlí a oceli. Willy Brandt (1969–74) týden po složení přísahy zahájil novou politiku vůči komunistické Německé demokratické republice, Helmut Kohl (1982–98) dovedl Německo ke sjednocení. A Schröder (1998–2005) prosadil hospodářské reformy, které postavily Německo na nohy po ekonomickém propadu na přelomu tisíciletí.