„Musím říci, že mne mrzí, že se zrušila základní vojenská služba, na to jako národ přijdeme už asi docela brzy, že jsme udělali velkou chybu,“ uvedl na začátek ponuře Janeček. Ten je ve 44 letech pětinásobný účastník misí v Bosně a Kosovu a v roce 2007 se stal veteránským mistrem republiky v judu. „Už teď nemáme jako armáda kde brát. Musím volit slova, abych vás nestrašil. Když vidíte média, tak nemáte ponětí, zda je to zkreslené či nikoliv. A já o nějaké procento vím více. Do budoucna není tendence, že se to bude zlepšovat, ale spíše naopak. To je mi líto…“

Válka může vypuknout kdykoliv

„Když jsem nastupoval do armády, válečný konflikt pro naši republiku byl v horizontu 40 let. Takže plus minus by nás do té doby něco potkalo,“ uvedl dále bezpečnostní expert Janeček.  „Nejvíc nám to hrozilo ze strany Nizozemska, kde mořská voda stoupá, takže by to mohl být boj o nějaké území. Deset let jsem sloužil u dělostřelců v Janovicích nad Úhlavou. Když se to tam rušilo, tak horizont války byl něco mezi deseti a patnácti lety. Dnes se to počítá na hodiny. Už i já jsem tady v pohotovosti, v případě potřeby do 120 minut musím odjet z republiky. Ne tady odsud, ale z republiky,“ zdůraznil dále. „Všichni máme sbaleno, připraveno. Ale to je taková věc, na kterou jsme my všichni přistoupili. Jsem takový ten starší, když se pískne, tak to vezmu a půjdu. Protože to je náplň, pro kterou jsem do armády šel. My jsme taková ochranka státu. Nebudu říkat v jaké kvalitě. My to až tak nemůžeme ovlivnit, protože všechno je politika, což je zcela neuvěřitelné. Jestli to má někde minusy, jako že má, tak národ na to brzy přijde. Je mi to líto, ale je to tak.“
„V roce 1998 jsem zastával funkci velitele družstva, kde jsem měl na starosti 12 lidí,“ popisoval své začátky v misích. „Od A do Z. Aby měli co jíst, co na sebe, aby měli munici, zbraně, úplně všechno. Předtím jsem dělal v Komerční bance v Domažlicích na převozech. Takže jsem s psychotesty neměl problémy.“

To bývali páni generálové…

Při projekci fotografií narazil na naše bývalé armádní špičky: „Předposlední generál, který pro naši československou, potažmo českou armádu udělal maximum, byl generál Šedivý. To byl opravdu pan generál. Poslední generál, který mohl pro naši armádu něco udělat, byl Petr Pavel, který nedávno odešel do struktur NATO. Nechci říci, že to dál tím pádem skončilo nebo zhaslo, ale byl to velmi kvalitní člověk. A ten tendr jej vybral místo toho, aby jej nechali tam, kde je, aby armádu postavil a měla nějakou kvalitu, tak odešel někam, kde sice působí pro všechny armády, ale pro naši českou mohl něco udělat.“
Následoval logický dotaz z pléna: „Takže nejsou osobnosti?“ „Musím říci, že je jich strašně málo. Dnes je to strašně moc všechno ovlivněno politikou. Neuvěřitelné. Dnes vojáci nemají co na sebe, nemají co na nohy, kdybyste to viděli a věděli, tak je to katastrofa,“ řekl smutně. Osobnosti jsou. Ale tito lidé, třeba pan generál Šedivý, uvažoval vojensky, a co si dojednal se svým štábem, pustil na veřejnost. A neptal se Zemana, premiérů, ministrů. Prostě tak to bylo a tak to má fungovat.
Ženy v armádě. Další téma besedy. Janeček k tomu uvedl: „Ano, ale... Žena v armádě je velmi důležitý aspekt, protože dokáže dělat víc věcí najednou. To chlap nedokáže. Možná dvě nebo tři věci, ale ne tak kvalitně jako žena. Když někde zpracovává nějaké dokumenty, tak to má zcela jinou kvalitu než od chlapa. Co se týká misí a podobně, říkám za sebe, nesouhlasím s tím, tak jako nesouhlasím u policie, když vidím ženu, když jde kontrolovat drogy, alkohol nebo mladistvé, tak mohu přesně odhadnout, kde vznikne problém. U ženy, protože první opilec si na ni vyskočí. Prostě s tím nesouhlasím…“