Ukrajinci se dál potýkají s nedostatkem vojenské pomoci. Ta americká ale byla schválena. Americký ministr obrany Loyd Austin prozradil, proč Ukrajinci zatím stále ztrácejí půdu pod nohama.

Na dopady americké pomoci na ukrajinské frontové linie je prý příliš brzy. Na pozorování zlepšení na frontové linii poté, co na Ukrajinu začala proudit první várka amerických zbraní, je ještě „velmi brzy“, řekl 8. května senátorům americký ministr obrany Lloyd Austin. Šéf Pentagonu řekl, že s ministrem obrany Rustem Umerovem každý týden diskutuje o „nejkritičtějších potřebách“ Ukrajiny.

Na slova amerického ministra obrany upozornil server Kyiv Independent.

Ukrajina stojí před „novou etapou“ totální války, protože Rusko se připravuje na rozšíření své ofenzivy, řekl 3. května prezident Volodymyr Zelenskyj.

Tentýž server upozornil, že Rusové postoupili u Krasnohorivky, ale jejich postup byl zablokován v místní továrně, řekl 8. května armádní televizi Nazar Vološyn, mluvčí skupiny Chortytsia. Krasnohorivka leží zhruba 30 kilometrů západně od okupovaného města Doněck a ruské síly se neúspěšně pokusily proniknout do osady po pádu Avdijivky koncem února. Město je podle něj „pod plnou kontrolou“ ukrajinských obranných sil. „(Ruští vojáci) jsou stále tam. Nepřítel je odříznut od dodávek munice,“ zaznělo od mluvčí ukrajinské armády.

Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby (HUR), řekl, že Ukrajina by měla počítat s tím, že koncem jara nebo začátkem léta bude čelit obnovené ruské ofenzivě, přičemž ofenziva zesílí v oblasti východního Donbasu.

Vojenský stratég Edward Luttwak 4. května napsal, že Rusko může na Ukrajinu vrhnout další vojáky. „Tato aritmetika je nevyhnutelná: Země NATO budou muset brzy poslat vojáky na Ukrajinu, nebo se smířit s katastrofální porážkou,“ poznamenal. Na jeho slova upozornil server Kyiv Post s tím, že Evropská unie má více dolarů na obranu a stejně velký počet „aktivních“ vojenských pracovníků jako Rusko (odhaduje se 1,1 milionu v Evropě oproti 1 milionu v Rusku podle  armforces.eu).

„Pokud Evropa nemůže poskytnout dostatek vojáků, Rusko zvítězí na bojišti, a i když diplomacie úspěšně zasáhne, aby se vyhnula úplnému debaklu, ruská vojenská síla se vítězně vrátí do střední Evropy,“ napsal Luttwak. „V tu chvíli budou muset západoevropské mocnosti přestavět své ozbrojené síly, ať se jim to líbí, nebo ne, počínaje návratem povinné vojenské služby,“ pokračoval.

Generálporučík (v. v.) Ben Hodges, bývalý velitel US Army Europe, má ale za to, že Rusko nemůže vyhrát, protože Rusko utrpělo příliš velké ztráty a Ukrajina a Evropa jen potřebuje čas na zmobilizování sil, průmyslových i fyzických sil.

O vyslání vojáků na Ukrajinu mluvil francouzský prezident Macron. Poláci jsou připraveni poskytnout prostor americkým jaderným zbraním, pokud se obě vlády dohodnou na jejich rozmístění.

Litevská premiérka Ingrida Šimonyteová uvedla, že litevská vláda udělila Litvě povolení vyslat v budoucnu vojáky na Ukrajinu na výcvikové mise. Šimonyteová během rozhovoru pro Financial Times (FT) zveřejněném 8. května uvedla, že Ukrajina si litevské jednotky nevyžádala, a poznamenala, že Rusko by pravděpodobně považovalo nasazení litevských jednotek na Ukrajinu za provokaci. Z rozhovoru citoval také washingtonský Institut pro studium války (ISW).

Šimonyteová uvedla, že pokud by Evropa zvažovala pouze reakci Ruska na lidskou a materiální pomoc Ukrajině, Evropa by nic neposlala a prohlásila, že „každý druhý týden slyšíte, že někoho (v Rusku), jak odpálí atomovku“.

Skutečností je, že Rusové postupují. Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že Rusové dosáhli významných taktických úspěchů v oblasti Avdijivky.

„Geolokační záběry zveřejněné 8. května ukazují, že ruské síly nedávno postoupily 4 km severně od Očeretyne směrem k východnímu okraji Novooleksandrivky (SZ od Avdijivky a Očeretyne) a že Ukrajina neudržuje pozice na SZ okraji Očeretyne,“ upozornil institut.

Vedle toho pokračují ruské raketové a dronové útoky na energetickou infrastrukturu i civilní objekty. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil, že ruské síly zasáhly zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavě, Kirovohradu, Záporoží, Lvově, Ivano-Frankivsku a Vinnycké oblasti. Největší ukrajinský soukromý energetický operátor DTEK oznámil, že ruské síly zaútočily na tři blíže nespecifikované tepelné elektrárny (TPP) na Ukrajině a vážně poškodily blíže nespecifikovaná zařízení. Ruské ministerstvo obrany (MO) uvedlo, že se zaměřilo na ukrajinská energetická zařízení a obranné průmyslové podniky, aby snížilo schopnost Ukrajiny vyrábět vojenský materiál a převádět západní materiál na frontovou linii.

Při těchto útocích jsou podle ISW ztráty tak veliké, že je Rusko nebude schopné doplnit řadu let.

Britský think-tank Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) 12. února oznámil, že Rusko je pravděpodobně schopno udržet současnou míru ztrát na vozidlech (přes 3000 obrněných bojových vozidel ročně) po dobu nejméně dvou nebo tří let především reaktivací vozidel ze skladu. IISS také odhaduje, že Rusko v roce 2023 ztratilo přes 3 000 bojových obrněných vozidel a od února 2022 téměř 8 000 bojových obrněných vozidel a že Rusko pravděpodobně reaktivovalo nejméně 1 180 hlavních bojových tanků a asi 2 470 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů vytažených ze skladu.