Už delší dobu se mezi novináři a veřejností diskutuje o tom, kam až sahají práva novináře na způsoby získávání informací. „Tedy kde jsou etické profesní meze toho, kdy se smí porušit určité zaběhané pravidlo, například použít sledovací techniku či odposlechy nakoupené většinou od orgánů činných v trestním řízení. To jsme ostatně viděli, když jsme v přímém přenosu sledovali pád Petra Nečase, který byl provázen médii často zveřejněnými záznamy z jeho telefonátů s Janou Nagyovou, později Nečasovou. Na tom se velice vytvářelo veřejné mínění a podle toho se i celá ta věc posuzovala, ačkoli do dneška není uzavřena z hlediska právního. Přitom veřejnost si už díky tomu mediálnímu snažení vytvořila svůj názor. To jsme tehdy mnozí odsuzovali jako velmi špatné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A rovněž jako porušení zákona na obou stranách. „Protože zákon porušili jak ti, kdo prodali ty nahrávky, to znamená policisté nebo úředníci státního zastupitelství či soudu, tak novináři, kteří je zveřejňovali, ačkoli věděli, že jsou získané protizákonně. To byla kauza, která zahýbala tehdejší českou politikou. Dnes jsme svědky kauzy, která sice nezahýbala českou politikou, ale opět nám připomíná jisté meze novinářského chování. Jedná se o to, že televize Nova odvysílala záznam části projednávání soudu s Dominikem Ferim i vyhlášení rozsudku, čímž podle Úřadu pro ochranu osobních údajů ohrozila integritu tří poškozených, které byly u soudu v rolích svědkyň. To, že televize Nova překročila jasný zákaz soudkyně, která nepovolila mediální přenosy ze soudní síně, je zcela patrné a není o tom žádného sporu,“ zdůrazňuje mediální analytik.

Nova nejen za hranicí nevkusu a trapnosti, ale i zákona