Schvalujete řezy ve financování mezinárodní pomoci, které v USA provádí Trump a Musk?Anketa
Mediální týdeník začíná Petr Žantovský tématem možná ne tolik viditelným, ale přesto aktuálním. Jde o určité formy ageismu, diskriminace lidí na základě věku. Ta je samozřejmě teoreticky zakázána, stejně jako diskriminace podle rasy, pohlaví nebo náboženského vyznání.
„S ageismem jsme se setkali v poměrně nedávné době v případě známé profesorky filozofie Anny Hogenové, která s odvoláním na svůj pokročilý věk byla vytlačena ze svého pracoviště na pedagogické fakultě. Jedná se o známou postavu české akademické půdy, takže se tím pootevřel jakýsi širší pohled na téma ageismu,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Nejde totiž zdaleka jen o jednu profesorku, ale o téma celospolečenské a velmi politické.
„Byli jsme před uplynulými volbami i svědky, jak některé veřejně známé osoby, třeba Nora Fridrichová, Eva Holubová nebo Barbora Hrzánová, v podstatě volaly po věkovém omezení. Dokonce navrhovaly, že by ve volbách neměli volit lidé starší 40 let. Holubová se vyjádřila v tom významu, že vlastně ti lidé staršího věku nejsou dostatečně způsobilí k tomu, aby poznali tu správnou volbu,“ připomíná.
K tématu ageismu narazil Žantovský při sběru informací na naprosto neuvěřitelnou věc v podobě diplomové práce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jmenovala se velmi prostě: Dezinformace. A v její anotaci se dočetl: „Téma naší diplomové práce se týká konkrétní české scény, populace a jejího vztahu k dezinformacím. Důvodem je větší důvěra seniorů k online dezinformacím.“ A tak docent Žantovský četl dále.
„Dále píše, že senioři, kteří jsou hodnoceni, jako že mají vyšší tendenci uvěřit dezinformacím, tak že se vykazují nižší kognitivní schopností, jež je spojena s pokročilým věkem; kognitivní je poznávací. Jinými slovy, že senioři – a je úplně jedno, jestli je to bývalý kopáč, prodavačka, šička ve fabrice, univerzitní profesor nebo kdokoliv jiný – tak ti že jsou díky tomuto věku vybaveni nižší schopností kognitivní. Prostě, protože jsou staří. To je diskriminační konstatování, ke kterému by se asi měl vyjádřit možná i nějaký právník. To, že se tento způsob uvažování pěstuje na naší nejstarší univerzitě, a nejslavnější, je tedy na pováženou,“ popisuje.
Student následně rozebíral třeba i to, jak souvisí náchylnost k dezinformacím se seniorovým vzděláním, příjmem, rodinným stavem a dokonce s politickou orientací. „Cítíte z toho sami, že je to naprosto jednoznačná obžaloba lidí, kteří si dovolili dožít se vyššího věku,“ poznamenává mediální analytik.
A připomíná, že v „seniorské“ skupině 50+ máme i několik členů vlády včetně premiéra. „Dá se z toho tedy vyvodit, že tato část ministrů má nižší kognitivní schopnosti. Podle výsledku jejich činnosti možná ano, ale nesouvisí to s jejich věkem, ale s něčím úplně jiným, a to sem nepatří,“ říká Žantovský.
Mnohem důležitější podle něj je, že pokud se tato diskriminace akceptuje v akademickém bádání, je celkem jisté, že budeme jejími svědky i v předvolebním boji. „Prosím, mějme na paměti, že to je zaprvé protizákonné, a zadruhé proti zdravému rozumu. Nic takového jako jednotný univerzální senior neexistuje. Stejně jako neexistuje univerzální junior. To jsou nesmysly, které mají pouze pomáhat jedné nebo druhé straně politického spektra,“ konstatuje expert.
Obveselovač Fiala
Premiér Petr Fiala podle něj pokračuje ve své roli obecního obveselovače, do které se přesunul od svého výletu za německou Nutellou. Nejnovějším úlovkem jsou jeho úvahy o cenzuře, které předestřel v rozhovoru s Kateřinou Perknerovou v návaznosti na aktuální kroky prezidenta Donalda Trumpa v USA.
„Tady říká, abych ho citoval přesně: ‚Nevěřím v žádné legislativní opatření v boji proti dezinformacím. To nikdy nebude fungovat, zvláště ve světě, který je tak mnohovrstevnatý ve zprostředkování informací. Cenzury se nebojím, žádnou bych ani nepřipustil. Jsem člověk, který je hodně úzkostlivý na svobodu svoji, i jiných lidí. Toto opravdu není cesta‘,“ cituje.
Když premiér takto ujistil, že by cenzuru nepřipustil a že na svobodu je úzkostlivý, najednou začal vysvětlovat, že jiná věc je cenzura v politice. Tam jsou totiž prý „určité velmoci s nepřátelskými úmysly“, které chtějí „ovlivnit evropské společnosti“. Jako příklad premiér výslovně uvedl prezidentské volby v Rumunsku a vliv Ruska.
Úvaha pokračovala tím, že při loňských eurovolbách to Rusko zkoušelo také, ale podařilo se tomu „částečně zabránit, díky zpravodajským službám“.
„Takže v jednom odstavci na začátku říká, nevěřím v žádná legislativní opatření, to nikdy nebude fungovat. A na konci chce hledat účinné cesty, včetně legislativní. To je buďto chytrá horákyně, nebo císařovy nové šaty. Každopádně důkaz, že panu Petru Fialovi se dá těžko co věřit, když jednu myšlenku na začátku odstavce prohlásí svým pevným odhodláním, aby ji na konci toho odstavce zcela popřel,“ podotýká mediální analytik.
To podle Žantovského znamená ještě jednu věc. Slova politiků bychom měli vnímat a analyzovat v celé jejich šíři, ne jen pár slov, která proniknou do zpravodajství nebo na sociální sítě, ale v celých větách a odstavcích. Občas se nebudeme stačit divit.
Když už jsme u expresivních výroků pro sociální sítě, v týdnu byl hlavním tématem falešný tweet senátorky Němcové, která údajně měla přát Leningradu, aby znovu zažil blokádu z druhé světové války.
Olovo Miroslavy Němcové
Němcová popřela, že by jej psala, a všichni v médiích to akceptovali, takže se obsah tweetu neřeší. „Zajímavější z našeho pohledu je způsob, jakým se Němcová zviditelňuje na jiných médiích v návaznosti na tuto kauzu,“ dodává mediální analytik. Třeba na Aktuálně.cz vyjádřila své pohoršení nad reakcí bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který jí měl popřát „nebytí, tedy smrt“.
Tato dramatická scéna zcela zastínila podstatu kauzy, kterou by primárně měly řešit tajné služby nebo policie, totiž samotný příběh toho příspěvku, který zjevně představuje bezpečnostní riziko. „Celá věc je naprosto jak z čítanky propagandy nebo dezinformace. Někde vznikl nějaký tweet, někdo ho potřeboval někam umístit. Kde, jak a proč není podstatné, podstatné je, jaké vyvolal efekty,“ říká Žantovský.
Vzpomněl si přitom na kauzu Olovo, která měla údajně být vykonstruována lidmi kolem Miloše Zemana v době, kdy předsedal vládě. „Měl to být jakýsi hanopis na Petru Buzkovou, jeho tehdejší velkou stranickou rivalku. A hodilo se to celé na nejbližší okolí Miloše Zemana s tím, že chtěl poškodit Buzkovou. Koho to poškodilo v reálu, byl Zeman, protože všechny noviny to měly na titulních stránkách nonstop dva měsíce,“ připomíná mediální analytik. Takže tajemná diskreditace nakonec političce v její popularitě pomohla. „A nikoho nenapadlo, jestli to náhodou nevyfabrikoval nějaký spolupracovník z okruhu Buzkové proto, aby na tu Buzkovou přilákal pozitivní pohled veřejnosti,“ dodává Petr Žantovský s tím, že takové mediální hry se samozřejmě odehrávají stále, a navzdory technické proměně mediálního světa velmi podobně jako tehdy.
Výsledkem celé kauzy podivně zjeveného tweetu je každopádně hysterie. „A zejména je podivuhodné, že ze všeho obvinila Babiše, že prý se nedistancoval od této záležitosti a že tudíž s tím má něco společného,“ zaujalo docenta.
Babiš přitom výrok na CNN Prima News odsoudil, a to velmi radikálně. Ale jak Žantovský zjistil v diskusi pod článkem na Aktuálně.cz, u některých mu to stejně nepomohlo.
Jiné reakce jej naopak překvapily. „Soudní čtenáři píší například ve smyslu, samozřejmě odsuzuji komentář Medveděva, je to za hranou, ale nechápou její předpoklad, že za to může Babiš. Ona je tím Antibabišem posedlá. A nakonec tento čtenář popřál paní Němcové, aby ji už Babiš dál nebudil ve snech,“ cituje.
V diskusi padl i dotaz, proč se vůbec kauza řeší, když všichni popírají, že by nějaký tweet existoval. „Není naopak toto podpora ruské propagandy, když někdo z našich politiků tak intenzivně řeší výroky jejich politiků?“ klade si otázku Petr Žantovský.
„Na tuto kauzu, která je skutečně bouří ve sklenici vody, ale zpravodajské vody, bychom měli co nejrychleji zapomenout. A pokud to bude možné, také na historické činy a zásluhy paní Němcové,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Máme řešit reakci Dmitrije Medveděva na Miroslavu Němcovou?
autor: Jakub Vosáhlo
D
