„Profesorka Nerudová neví, co je za její univerzitu uvedeno ve státním registru smluv. Neví, že smlouvy mají hodnotu milionů. Neví ani, zda sama plnila nařízení, která osobně podepsala,“ uvádí Bobošíková ve své relaci o „děravé paměti Nerudové“.

Mendelova univerzita v Brně neměla pod vedením bývalé rektorky Nerudové účinná opatření proti plagiátorství a podvodům pří studiu, za jejího působení docházelo k plagiátorství a k nekorektnímu udělování diplomů. To vše pro studenty z Rakouska a z Německa, připomíná úvodem moderátorka Jana Bobošíková.

Dnes horká kandidátka na hlavu státu Danuše Nerudová jakoukoli zodpovědnost dlouhodobě odmítá, tvrdí, že za nic nemůže, a že díky ní se celá záležitost vůbec začala řešit. Prohlašuje se naopak za „hajného, který chytil pytláka“.

Kauza turbo diplomů a plagiátorství, která probíhala za rektorování „hajného“ Nerudové, má už první oběť. Oním pytlákem má být děkan Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity Pavel Žufan, který kvůli pochybením na fakultě a po tlaku současného rektora odstoupil.

Univerzita k tomu uvedla, že důvodem jeho rezignace je „snaha zamezit eskalaci diskusí v mediálním prostoru“.

„Co myslíte, jde univerzitě o její dobré jméno, nebo jde o to, aby se lidé nedozvěděli, jaká je skutečná odpovědnost Danuše Nerudové? Novináři po tom až tak nepátrají, spokojí se s jejími plytkými a nepravdivými vysvětleními,“ podotkla Bobošíková.

A  poukázala, že na besedě, kterou vedli redaktoři Deníku N Moláček a Kalenská, opět Danuše Nerudová onen skandál, který vznikl při jejím rektorování, vysvětlovala  tak, že za vše může děkan, nikoli ona coby jeho nadřízená. „Taková vysvětlení novinářům z Deníku N stačí... buď jsou líní, nebo neschopní. Nebo si Danuši na Hradě přejí, takže detailně zkoumat její působení na univerzitě se jim nechce,“ pokračuje moderátorka pořadu.

V Aby bylo jasno však analýzou veřejně dostupných dokumentů došli k následujícím závěrům. „Danuše Nerudová v kauze doktorského studia buď nestydatě lže, anebo řádně nedělala svou práci, za kterou ji platí daňoví poplatníci. Zlé jazyky tvrdí, že ji více zajímala politická funkce předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, než důsledná každodenní práce na rektorátu a na její fakultě,“ uvádí novinářka Jana Bobošíková s tím, že ony turbo diplomy se přidělovaly právě na fakultě, kde profesorka Nerudová učila.

Jak Bobošíková dále upozorňuje, v době udělování turbo diplomů byla Nerudová rektorkou univerzity, zároveň byla v kolegiu děkana, který musel v minulém týdnu rezignovat. Kolegium děkana je operativní orgán, který projednává zásadní agendu chodu fakulty. Naskýtají se tedy opět dvě možnosti vysvětlení role Nerudové: „Buď tento orgán, v němž  seděla i profesorka Nerudová, smlouvy o studiu zahraničních studentů vůbec neprojednal, v takovém případě je nutné se ptát – jak univerzitu řídila? Nebo je projednal, a pak paní profesorka nemluví pravdu,“ konstatuje moderátorka.

A poukazuje na další nesrovnalosti v tom Nerudovou prezentovaném příběhu: „Hajný Nerudová neustále tvrdí, že nic nevěděla. Je to zvláštní. Podle statutu univerzity, který Danuše Nerudová navíc sama vydala a podepsala, rektor uznává vysokoškolské vzdělání zahraničních studentů, a turbo diplomy obdrželi právě absolventi zahraničních vysokých škol z Německa a z Rakouska. Aby mohli být k doktorskému studiu na univerzitě vůbec přijati, musela jim na základě svého vlastního předpisu udělit rektorka Nerudová písemné osvědčení,“ přibližuje Bobošíková.

Nabízejí se opět dvě možností, které to celé mohou objasnit: Buď Danuše Nerudová jako rektorka nedodržovala vlastní vyhlášku, nebo nemluví pravdu.

„Hypotetická možnost, že by snad svůj podpis svěřila sekretářce nebo někomu jinému, nás děsí. Umíte si představit, že by stejným stylem podepisovala dokumenty jako hlava státu?“ dodává Jana Bobošíková.

Na základě veřejně dostupného materiálu Bobošíková také poukazuje na skutečnost, že profesorka Nerudová dokonce jednu z prací německých studentů sama vedla. A to z důvodu, že po celou dobu, kdy se na fakultě děly tyto nepravosti, byla nejen v kolegiu děkana, ale také vedoucí Ústavu účetnictví a daní, který děkanovi podléhal.

„Tehdejší vedoucí ústavu Nerudová vedla doktorské studium daňové poradkyni Tině Krieger z německého Würzburgu, ta studovala tři roky a tři měsíce, ovšem její studium je silně podezřelé. Povinnou součástí doktorského studia je i publikování vědeckých článků v uznávaných odborných vědeckých časopisech a účast na vědeckých konferencích. Ta studentka ale publikovala pouze v druhořadém, v tzv. predátorském časopise, navíc spjatém s německou zprostředkovatelskou agenturou, která vysílala studenty k turbo studiu na Mendelovu univerzitu,“ popisuje Bobošíková.

„Shrňme to. Danuše Nerudová o ničem nevěděla, přitom byla vedoucí ústavu na fakultě, kde se to studium zahraničních studentů odehrávalo, a členkou kolegia děkana téže fakulty. Jako rektorka musela všem zájemcům ze zahraničí udělit písemné osvědčení, ale nic nepodepsala, o ničem nevěděla, a za vše může děkan. A redaktorům z Deníku N takové vysvětlení stačí…“ shrnuje Bobošíková.

A předkládá vyjádření Nerudové, která se hájí, že se do smlouvy o studiu studentů ze zahraničí nemohla podívat. „Smlouvu jsme nemohla zkontrolovat, protože nebyla v registru smluv, byla to smlouva o spolupráci a nebylo tam žádní finanční plnění,“ uvedla kandidátka na prezidentku.