Destalinizace a zděšení v řadách nadšených komunistů

„Pokud chceme pochopit, jak vznikla a jak fungovala Charta 77, musíme se vrátit do hloubky padesátých let. Po válce, a hlavně pak po „Vítězném únoru“ panovalo ve společnosti velké nadšení pro komunistické ideály. Lidé houfně vstupovali do strany a v šedesátých letech to pokračovalo. Lidé jako Smrkovský byli aktivní už v roce 1945 a přibývali noví. Dienstbier, Šabata se Šabatovou, Chramostová, Svozilová, Dobrovský, šílený trockista Uhl, Pithart, Císař a řada dalších,“ vrací se do historie Pavel Černocký a pokračuje.

„Pak přišla bomba, pomník Stalina byl vyhozen do vzduchu, jeho kult padal a destalinizace začala doléhat i k nám. V řadách nadšených komunistů zavládlo zděšení. Někteří z nich pochopili své omyly a začali podporovat nové vedení KSČ z přesvědčení. Jiní prostě ze strachu. Aby nezůstali ‚stát opodál‘,“ vysvětluje Pavel Černocký a dodává. „Z přesvědčených stalinistů se začali stávat nadšení kritici starých pořádků. A tak se začali hrnout do čelných míst nové, ‚obrozené‘ strany. Do čela je zvolen neškodný trouba Dubček a za nitky tahají lidé jako Smrkovský, Císař, Šik, Mlynář a další. Ze Šavla se rychle stává Pavel. Mladí a politicky velmi nezkušení lidé (včetně mě) byli nadšení. Možná si většinou přáli, aby u nás vznikla taková nějaká další Jugoslávie. Samozřejmě si vůbec neuvědomovali, že ti noví báječní lidé jako Smrkovský, Hájek, Kohout anebo Císař jsou přesně ti samí, kteří ten totalitní režim pomáhali po válce budovat,“ pokyvuje hudebník.

Kdo se plazil k Husákovi po břiše? A co chtěl Havel?

„A přišel další malér… Invaze Sovětů v srpnu 1968. Co teď? Převlékneme kabát podruhé? Někteří to zkusili,“ pokračuje Pavel Černocký a dává příklad.  „Tak třeba Čestmír Císař se připlazil k Husákovi po břiše a škemral, aby ho vzal nový tajemník na milost. Prý pochopil svůj omyl a chce pomáhat v normalizaci. Byl striktně omítnut. Další prominenti osmašedesátého pochopili a marnou snahu vzdali. Nezbylo jim nic jiného než vstoupit do ‚disentu‘. Bylo jim jasné, že lepší místa než práci v kotelně anebo v lese nenajdou. Začalo se rodit tvrdé jádro Charty. Obdivovatelé ideálu ‚socialismu s lidskou tváří‘. Hrdí odpůrci normalizace, tak trochu z nouze ctnost,“ míní novinář.