V roce 2022 se jméno Martiny Bednářové, učitelky češtiny ze Základní školy Na Dlouhém lánu v Praze, dostalo do středu mediálního a politického zájmu. Během hodiny slohu v osmé třídě se rozhodla otevřeně hovořit o událostech spojených s válkou na Ukrajině s důrazem na různé zdroje informací. „Její slova, v nichž poukazovala na jiný pohled, než jaký prosazovala oficiální linie vládnoucí garnitury, se stala předmětem obrovské kontroverze a změnila jí život. Žáci si ji nahráli, rodiče si stěžovali. Následovala ostrakizace, mediální lynč, obvinění z popírání genocidy, ztráta zaměstnání a vleklý soudní spor,“ uvedla moderátorka Jana Bobošíková.

Bednářová byla původně osvobozena Obvodním soudem pro Prahu 6. Tento verdikt následně potvrdil i Městský soud v Praze. Nejvyšší státní zastupitelství však podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který v prosinci 2024 osvobozující verdikt zrušil. Případ byl vrácen k novému projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 6, před kterým stane Bednářová opět příští týden.

„Ovšem paní Bednářová je bojovnice. V současné době kandiduje do Poslanecké sněmovny za hnutí Stačilo!, aby mohla aktivně hájit hodnoty, které současná garnitura potlačuje. Tedy svobodu slova, právo na vlastní názor, spravedlnost a historickou paměť. Její případ není jen příběhem jednoho učitele – je odrazem hlubšího konfliktu o budoucnost svobody a demokracie v naší společnosti,“ zdůvodnila moderátorka, proč si pozvala do studia právě Bednářovou.

„Děti by měly mít informace z více stran. Nejen děti, každý by měl mít informace z více stran. Vede to ke kritickému myšlení. Pokud do mě ze všech stran cpou jen jeden typ informací, jeden narativ, tak mě to nenutí o ničem přemýšlet, klást si otázky. Vždycky jsem po dětech vyžadovala, aby si ověřovaly zdroje, aby se věnovaly tématu z více stran, aby si kladly otázky,“ objasnila Bednářová.

Po vypuknutí války na Ukrajině jí bylo podle jejích slov nepříjemné, jak se tu začaly „tlačit pseudopravdy“. „Dneska už to můžeme říct. Dnes mluvím stejně jako Donald Trump. Mnohé se otevřelo se zpřístupněním amerických archivů, leccos vyplynulo na povrch, že je pravda. Tenkrát to byl počin možná odvážný. Vždycky budu chtít, aby děti, které učím, nememorovaly jedinou pravdu,“ zdůraznila Bednářová.

Moderátorka Bobošíková otevřela také téma nepovoleného nahrávání ve výuce. „V mém případě šly mnohé věci na straně zákona úplně stranou. A jsou zapomenuty, aby se kauza dotlačila do koaličně vítězného konce. Byla tam řada porušení zákona. Ve třídě došlo k jednoznačnému porušení školního řádu. Nebylo to řešeno, nikdo se tím nezabýval, přestože pár dnů předtím byla stíhaná ředitelkou školy žákyně, která si nahrála šikanu o přestávce. Došlo k mnohem závažnějšímu přestupku – žák nahrával v hodině bez vědomí učitele – to se zahodilo pod koberec. Z téhle stránky se to neřešilo,“ vrátila se Bednářová k počátkům trestní kauzy.

Rusové byli v oblasti Doněcka a Luhanska zabíjeni

Bobošíková uvedla, že by byla ráda, aby si lidé uvědomili, co všechno se může stát učitelce, která nechce před dětmi zastírat informace nebo historická fakta. „Nahrávka byla pořízena a byla potom upravena. Soudy se táhnou už třetím rokem,“ připomněla Bednářová a odcitovala svá vlastní slova: „Na východní Ukrajině vznikly takzvané etnické čistky, to znamená, že Rusové byli v oblasti Doněcka a Luhanska zabíjeni, likvidováni jenom proto, že to byli Rusové, a byli likvidováni ukrajinskými nacistickými skupinami… Pak jsem hovořila o tom, jak likvidace probíhala, viz třeba upálení lidí v domě, ze kterého se nemohli dostat. Nejhroznější mučení, které si těžko dovedeme představit, je zmapováno na stránkách francouzské organizace OVPRA. Potom jsem upozornila na to, že tyhle věci se děly na Ukrajině od roku 2014,“ vysvětlila Bednářová.

Dětem také podle svých slov řekla, že za to, že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, byla Ruskou federací velice tučně odškodněna. A že jednou z podmínek bylo, že Ukrajina nevstoupí do NATO. „Ukrajina se o členství v NATO uchází už několik desítek let, takže i tímto porušili budapešťské memorandum. Dále jsem řekla, že kdyby Rusko chtělo získat celou Ukrajinu, byla by to pro ně otázka jednoho dne. Rusko by Ukrajinu získalo okamžitě. Řekla jsem, že v Kyjevě se nic neděje, protože v Kyjevě se nic nedělo. Den předtím jsem dostala nahrávku z Kyjeva, kde bylo zaznamenáno dění ve městě. Lidé se tam procházeli, lízali zmrzlinu, fotili se na lavičkách, stáli frontu na pohlednice. Video jsem měla k dispozici. Měla ho k dispozici policie, měly ho k dispozici soudy. Na těch věcech je postaveno mé obvinění,“ řekla Bednářová.

Pohoršený rodič volal starostovi

Druhý den po hodině, kdy sdělila žákům své názory, se podle učitelky nedělo nic zvláštního, protože byla s dětmi na literární soutěži. Další den byla konfrontována rodičem jednoho z žáků. „Dostavil se do ředitelny se stížností. Spustil tam na mě, co jsem si to dovolila. Paní ředitelka mi řekla, ať už druhý den nechodím. Pan Kroupa na ni apeloval, že má známého starostu Koláře a ještě demonstrativně volal na radnici, aby ukázal jejich jednotu. Paní ředitelka tlaku podlehla. Bez možnosti, abych se mohla vyjádřit, mi řekla, abych do práce už nechodila. Takhle rychlý spád to mělo,“ vylíčila Bednářová.

Učitelce nebylo popřáno sluchu, neproběhla žádná argumentace, druhý den jí byl zamezen vstup do zaměstnání. Shánět nové místo s tímto mediálním cejchem bylo obtížné. „Třicet let jsem pracovala ve školství, takže moje první kroky zase mířily do školství, ale moje jméno mě předcházelo. Měli zájem, chyběli češtináři. Řekla jsem, že jsem Bednářová, odpověděli: ‚Měli bychom zájem, ale nemůžeme.‘ Bylo to obtížné,“ svěřila se Bednářová.

Bednářová nově teď kandiduje v Praze do Poslanecké sněmovny za hnutí Stačilo! (Moderátorka Bobošíková kandiduje ve Středočeském kraji za stejný subjekt.) „Nikdy jsem neměla politické ambice. Když vidím, co se teď děje, říkám si, že je třeba slyšet i protinázor,“ sdělila. Nelíbí se jí nacvičené fráze a verbální napadání protistrany. „To, že mě začali stíhat pro nic za nic, neprovinila jsem se ničím, několik let mi ničí život, i mým nejbližším – to byla ta poslední kapka,“ objasnila svou motivaci, proč vstoupit do politiky.

Dodnes má zato, že invaze na Ukrajinu byla vyprovokovaná. „Pokud se říká, že byla nevyprovokovaná, tak jen proto, aby lidé lépe snášeli příkoří, kterého se na nich dopustila současná vláda,“ zmínila Martina Bednářová.

Psali jsme:

Martina Bednářová: Na Hrad coby poslankyně nepřijdu. Toto budu prosazovat. Vaše podlost, to mě nutí jít do politiky

„Měla se dívat na ČT.“ Víme, proč učitelku Bednářovou znovu ženou k soudu

Malý (Trikolora): Politické procesy jsou zpět? A co přijde dalšího?

Trikolora: Skandální, neodpovědný, ideologicky a politicky podjatý rozsudek