Směřuje náš stát správným směrem?Anketa
Jedním z projektů, který má za cíl české děti vzdělávat v rámci klimatických otázek, je projekt „Učím o klimatu“, vzniklý prostřednictvím organizací Učitelé za klima, Střediska ekologické výchovy SEVER Horní Maršov, Fakta o klimatu, společnosti Člověk v tísni, vzdělávacího centra TEREZA, školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka a lesní mateřské školy Chaloupky.
Projekt, na nějž přispívá skrze své fondy Evropská unie, ale též český stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí, o sobě tvrdí, že se „není snadné orientovat v záplavě informací o klimatu, sestavit hodinu a být připravený třeba i na emotivní diskusi s žáky“, a vzdělávání je přitom „jedním z nejúčinnějších nástrojů, které máme pro zmírňování klimatické změny k dispozici“. „Proto se spojilo sedm organizací a společně jsme spustili portál Učím o klimatu. V jeho rámci vytváříme kompletní lekce, metodická doporučení a dlouhodobé programy pro různé třídy a předměty. Chceme také podporovat spolupráci, a tak uvítáme, pokud svou zkušeností a nápadem přispějete i vy. Pojďme společně tvořit svět, ve kterém budeme moci žít,“ zaznívá.
Fotogalerie: - Stávka za klima po pěti letech
Klimatická změna podle něj není jen rizikem, ale též „příležitostí“. „Bereme ji zároveň jako příležitost. Příležitost změnit naše životy k lepšímu, vypořádat se s riziky, ohroženími, obavami a frustracemi. Společně se totiž můžeme zasadit o soudržnější a spravedlivější společnost i zdravější přírodu a planetu,“ píše web „Učím o klimatu“.
„Tak zásadní společenská transformace“ podle projektu „nemůže nastat bez vzdělávání“. „Právě mladí lidé mají přirozený zájem o klima, angažují se a chtějí něco změnit. A my, vzdělavatelé, každodenně rozhodujeme, jestli jejich nadšení podpoříme, nebo promarníme,“ dodává.
A co že se mladí lidé skrze projek dozvídají? Děti se seznámí například s tím, jak se mají stravovat, aby byly uvědomělé směrem ke klimatu. V lekci – jejímž autorem je vzdělávací centrum TEREZA, které jen v tomto roce obdrželo na svou činnost jedenáct milionů korun z dotací a se státem a organizacemi provázanými na stát uzavřelo smlouvy za dvanáct milionů a celkově za dobu své činnosti získalo již 202 dotací ve výši 152 893 417 Kč a uzavřelo se státem a organizacemi provázanými na stát smlouvy za 79 milionů korun – si mají žáci uvědomit, „jaký vliv může hrát úprava jídelníčku ve snaze snižovat uhlíkovou stopu“.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Jedním z úkolů je zjistit, kdo se podílí na vzniku emisí. „Žáky rozdělte do skupin a poté napište na tabuli tyto pojmy: letecká doprava, automobilová doprava, energetika, průmysl a chov hospodářských zvířat. Úkolem žáků je seřadit tyto pojmy od 1 do 5 podle toho, který z nich má největší negativní vliv na změnu klimatu (celosvětově) a který nejmenší – tj. se kterou oblastí lidské činnosti je globálně spojeno nejvíce emisí skleníkových plynů,“ je doporučeno učitelům, načež se mají děti dozvědět, že chov hospodářských zvířat je emisně horší nežli automobilová a letecká doprava.
Poté dochází i na jednotlivé potraviny. „Nechte žáky, aby si prohlédli první stránku plakátu, a společně reflektujte a komentujte informace, které obsahuje. Ač se to nezdá, chov hospodářských zvířat má větší vliv na globální změny klimatu než všechny typy dopravy dohromady,“ varuje organizace a radí, aby děti začaly porovnávat z emisního hlediska například hovězí maso, drůbeží, sýr, rýži, mléko, brambory či jablka. Dospět pak kupříkladu k tomu, proč má hovězí větší dopad na změny klimatu než pšenice a žito.
Následně je doporučováno pedagogům, aby v rámci celé třídy vyhodnotili, k čemu žáci došli ve skupinách, a společně formulovali jasné a konkrétní závěry. Pomoci má plakát, který uvádí: „Snížením spotřeby masa a mléčných výrobků výrazně pomůžeš klimatu.“
FOTO: Vzdělávací leták organizace TEREZA k lekci týkající emisí z jídla
Fotogalerie: - Klima nepočká...
Kromě „uvědomělosti“ v jídle se v lekci vytvořené pro Člověka v tísni následně děti dozvídají i o klimatické náročnosti své dovolené. V lekci nazvané „klimaticky odpovědná dovolená“ mají žáci posoudit vliv cestování na klimatickou změnu a vyhodnotit, jaké chování a volby při cestování jej činí klimaticky odpovědnějším.
Kromě diskuse o udržitelnosti při cestování a náročnosti dovolené na klima následně vyučující mají položit žákům otázku: „Jak ovlivňujeme změnu klimatu my?“ „Na závěr této aktivity zdůrazněte, že je to automobilová a letecká doprava, které se při cestování podílejí významnou měrou na emisích skleníkových plynů,“ je pak v tomto ohledu kladeno za cíl učitelům.
Doporučováno by mělo být žákům, aby volili lety, u nichž je uvedena nižší produkce emisí či rovnou raději místo přepravy autem a letadlem zvolili dovolenou hromadnou dopravou v podobě vlaku, autobusu, jeli plně obsazenými auty či rovnou využili k přepravě bicykly.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
S ohledem na klima je jim doporučováno vybírat i samotné ubytování, stravování či rozhodnutí, aby zvážili, zda chtějí prožitky produkující skleníkové plyny, jakými má být například jízda na vodních skútrech.
FOTO: Vzdělávací kurz zaobírající se „klimaticky odpovědnou dovolenou“
U lekce je také doplněno doporučení, jak pracovat s dětmi, které budou tvrdit, že výběr dovolené neovlivní. „Může se stát, že žáci budou říkat, že podobu jejich dovolené neovlivní, jelikož o tom rozhodují rodiče, nebo že v případě vzdálené lokality rodina často hledí pochopitelně zejména na ekonomickou stránku věci než ekologickou. Můžete proto aktivitu uvést tak, aby se žáci vcítili do role rodičů a vymysleli možnosti, jak snížit dopady dovolené na životní prostředí a klima,“ zní v materiálech.
A hned tři výukové bloky jsou nabízeny k výuce, během níž se žáci poučí o tom, jaký vliv má klimatická změna na studenty, o spotřebě v „nerovném světě“ a o „klimatické (ne)spravedlnosti“. Poslední část výuky má vyučovaným pomoci uvědomit si, že klimatická krize a její dopady nepůsobí ve všech částech světa stejně. „Studenti objevují, co má společného klimatická krize a nerovný svět, co jsou příčiny, a učí se vnímat míru morální odpovědnosti za sociální, politické a environmentální důsledky klimatické krize. Obecně pak pojmenovávají důsledky a diskutují o řešení klimatické krize a nespravedlnosti,“ popisuje text výuku.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Nabízen je též pro žáky pohled, jak se mají změnit. „Tak co můžeme my děti udělat, abychom čelili klimatické změně? Nespoléhejte se jen na vlády a politiky, ale začněte u sebe. Nemusíte jít hned do ulic a demonstrovat jako klima aktivisté, kteří lezou na komíny elektráren a přilepují se k silnicím. Ani se nemusíte stát druhou Gretou Thunbergovou. Stačí malá změna chování, taková tichá osobní revoluce. Klíč je opět ve spotřebě, resp. v udržitelné spotřebě, tedy v její míře. Povyšte svou spotřebu na ekologický luxus, zpomalte a změňte svůj životní styl,“ je jim doporučeno.
Část věnující se situaci v Česku, nazvaná v příručce coby „Kdo nesmrdí, není Čech“, varuje, že v Africe sice emise na rozdíl od Evropy rostou, ale „jsou to jednotky tun na osobu a na rok, na jednoho Čecha připadá zhruba cca jedenáct tun CO2 na rok“. „Je tak ještě hodně daleko od toho, aby měl průměrný Afričan emise jako průměrný Čech,“ uvádí porovnání.
„Nutno ale ukázat i druhou stranu mince, čili jak je na tom vlastně ČR ve srovnání se zbytkem světa. Bídně. V EU jsme v produkci CO2 na hlavu na třetím místě hned po Lucembursku a Irsku (r. 2020). Celosvětově pak spadáme do prvních 25 zemí s největším příspěvkem CO2 na obyvatele z celkem cca 203 sledovaných států světa. Pokud by každý obyvatel Země produkoval tolik emisí jako průměrný Čech, globální emise by vzrostly na dvojnásobek současných emisí. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru,“ pokračuje text, varující, že máme velmi vysokou uhlíkovou stopu.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
Žákům je též vysvětlen, že „ne všechny individuální volby jsou si rovny, protože ne všichni jednotlivci mají na klima stejný dopad“. „Na spotřebitelské volbě občanů rozvinutého světa záleží více než na volbě, řekněme, obyvatele středního čínského města. Ze všeho nejvíce záleží na volbě bohatých občanů rozvinutého světa, neboť ti a jejich volby stojí za většinou emisí CO2. Jinými slovy, bohatí jsou ti, kteří by se měli při svých spotřebitelských volbách ‚trápit‘,“ sděluje materiál.
Jednu z knih k výuce napsal i Petr Daniš, který byl devatenáct let ředitelem organizace TEREZA. Dozvíme se v ní například o středoškolských stávkách za klima či je v ní předkládán citát i švédské aktivistky Grety Thunbergové. „Právě teď je čas, kdy (…) se potřebujeme vzdělávat. Samozřejmě teď nejvíce potřebujeme činy na ochranu klimatu, ale pro to potřebujeme, aby lidé rozuměli globálním mechanismům a tomu, co se právě děje s planetou…,“ je v publikaci „Klima se mění – a co my?“ odkazováno na známou aktivistku.
Právě stávkám za klima se věnují i další přispěvatelé webu – mimo jiné projekt „Učitelé za klima“, vzniklý na jaře 2019 právě v souvislosti s počínajícími stávkami studentů. „V době, kdy mnozí stigmatizovali naše studenty jako záškoláky a klima hysteriky, jsme cítili potřebu je symbolicky podpořit. Vydali jsme manifest, jenž podepsalo několik stovek učitelů, lektorů a didaktiků napříč školami a republikou,“ uvádějí.
Mgr. Petr Hladík
A přibývají i mnohé další projekty zaměřené na vzdělání. Vzdělávací centrum TEREZA v letošním roce získalo 2 568 749 Kč na projekt „Klimatická osvěta VIP – vizuálně, informativně, přístupně“ a 5 565 700 Kč na projekt „K9 – Naplňujeme potřeby klimatického vzdělávání“.
Oba projekty dohromady za více než osm milionů byly podpořeny penězi ze Státního fondu životního prostředí České republiky. Stanislava Beyerová z oddělení komunikace na Státní fond životního prostředí ČR ParlamentnímListům.cz sdělila, že oba projekty již jsou v realizaci a předpokládá se jejich ukončení k 30. listopadu příštího roku.
Projekt „Klimatická osvěta VIP – vizuálně, informativně, přístupně“ podle Beyerové má za cíl „zjednodušit a vizualizovat informace o řešeních pro ochranu klimatu a zelenou transformaci, udělat je dostupné a šířit je především v online prostředí“ a projekt K9 pak je zaměřen na „vytváření aktivit, miniprojektů a tipů pro učitele s cílem usnadnit klimatické vzdělávání dětí v kontextu zapojení společenských aspektů klimatické změny“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte, že je třeba děti na školách vzdělávat v otázce klimatu skrze externí organizace?
autor: Radek Kotas
